Třikrát o vepřovém

Zásadní jednání týkající se komodity vepřové maso začala minulý týden v Praze. Hlavními tématy jsou klasifikace jatečně upravených těl jatečných prasat a možnost její následné kontroly díky zavedení ochranné lhůty i inovace klasifikační masky.

Třikrát o vepřovém
Zásadní jednání týkající se komodity vepřové maso začala minulý týden v Praze. Hlavními tématy jsou klasifikace jatečně upravených těl jatečných prasat a možnost její následné kontroly díky zavedení ochranné lhůty i inovace klasifikační masky.
Kromě reprezentantů Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě a Českého svazu zpracovatelů masa se diskuse aktivně zúčastnili rovněž zástupci ministerstva zemědělství a pracovníci některých ústavů.
„Pro kontrolu správnosti klasifikace je nezbytné, aby jatečně upravené tělo (JUT) bylo uchováno určitou dobu ve stejném stavu jako při klasifikaci. Momentální praxe je ale jiná – prasatům je vzápětí odříznut hřbetní tuk, a tím je možnost posoudit výkon klasifikátora zcela vyloučena,“ argumentoval na Těšnově ředitel chovatelského svazu Čestmír Pražák. „V připomínkovém řízení k příslušné vyhlášce č. 194/2004 jsme letos v lednu navrhli stanovit povinnost uchovat JUT po šest hodin bez jakéhokoliv dalšího zásahu. Neuspěli jsme.“
Na jednání o tomto problému byl přítomen i ředitel Výzkumného ústavu živočišné výroby Praha – Uhříněves (VÚŽV) Josef Bouška. Právě tento ústav totiž zajišťuje z pověření MZe odbornou přípravu klasifikátorů JUT.
„Všichni účastníci se shodli na tom, že je potřeba v dohledné době najít přijatelné systémové řešení týkající se zmíněné ochranné lhůty. To musí vyhovovat chovatelům a současně nesmí přinést dodatečné náklady zpracovatelům. Přednesené návrhy je třeba brát jen jako pracovní, více by mělo přinést srpnové pokračování za účasti odpovědných lidí z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Ten je totiž pověřen státním dozorem nad klasifikací jatečně upravených těl,“ zní informace z ministerstva.
Odbor živočišné výroby ÚKZÚZ už zpracoval zprávu o „současném stavu klasifikace“ na českých jatkách. Samozřejmě v ní nezapomíná na ochrannou lhůtu JUT, ale upozorňuje na další velký problém při zpeněžování jatečných prasat – a tím je používání nepovolených klasifikačních přístrojů. Na řadě je nyní MZe, a to by mělo nekompromisně rozhodnout, co se bude dít dál.
První kolo pracovního setkání producentů a zpracovatelů nad podobou klasifikační masky (jde o nástroj sloužící k diferenciaci v platbách) neskončilo podle očekávání žádnými definitivní závěry. Přitom se v budově, kde sídlí chovatelský svaz, mluvilo v první řadě o možnosti upravit základní podíl libové svaloviny (za který se platí sto procent z ceny) směrem vzhůru.
Zpracovatelé celkem logicky chtějí tuto změnu prosadit - dosud platná maska byla podle nich jen jakýmsi kompromisem v rámci českého trhu. „Nyní je ale potřeba definovat jiný a vyšší standard, odpovídající podmínkám obchodu v unii,“ je přesvědčen Miroslav Šolc, zastupující organizaci zpracovatelů.
Již před čtyřmi měsíci odborníci z VÚŽV publikovali názor, že „zavedení nových regresních rovnic pro predikci zmasilosti jatečně upravených těl se projeví zvýšením podílu svaloviny zhruba o jedno procento“. Závěr, ke kterému došli, je jen dalším argumentem pro změnu klasifikační masky.