Drůbeži můžeme zkrmovat směsi netvarované nebo upravené do granulí a granulové drti. Při rozhodování, zda je vhodné pro určitou kategorii zvířat krmivo tvarovat, je třeba všestranně posoudit efektivnost takové úpravy.
Prvotním cílem tvarování směsí bylo omezit vyzobávání komponent podle drůbeží preferovaných vlastností, omezit vyhazování z krmítek při přebírání směsi a zajistit příjem jemných částic krmiva.
Drůbež má minimální počet chuťových pohárků (kuře 500–800, člověk 9 tisíc, kráva 25 tisíc). Jsou citlivé na chuť hořkou, málo vnímají sladkou a slanou (Yoshida aj., 2022). Chemorecepční volba krmiva je omezená, výběr je především mechanorecepční a optický, podle tvaru, velikosti, tvrdosti a barvy. Mechanoreceptory jsou na špičce horního i dolního zobáku. Zvíře zpočátku nové krmivo klováním a zrakem zkoumá, vtiskne si jeho vlastnosti do paměti a později je již přijímá bez prodlevy. Negranulovanou směs vnímá jako její jednotlivé částice, ze kterých si pod kontrolou zraku vybírá, vyzobává např. zrnka kukuřičného šrotu nebo lesklé krystalky soli. Smícháme-li dosud zkrmované granule o malém průměru s granulemi velkými, bude nejprve vybírat ty drobné, protože velké zpočátku nepovažuje za krmivo.
Hlavní komponenty směsí pro drůbež by neměly být jemně šrotovány. Hrubý šrot je přijímán lépe, účinněji dráždí sliznici střeva, stimuluje peristaltiku a umožňuje lepší promíchání s trávicími enzymy. Prachové krmivo zvířata přijímají obtížněji, nemohou je zobat, musí je zobákem nabírat. Hrubší šroty jsou vhodné i pro směsi lisované do granulí nebo upravované do granulové drtě.
Před granulováním krmivo prochází krátkodobým kondicionováním, popř. se přidá i kondicionování dlouhodobé.
V krátkodobém kondicionéru se během 10–60 sekund působením horké páry za stálého míchání krmivo ovlhčí a jeho teplota se zvýší na 80–100 °C. Ovlhčený povrch částic krmiva usnadní protlačování matricí a sníží tak energetickou náročnost granulačního lisu. Do směsi lze současně přidávat krmný tuk, popř. melasu.
V dlouhodobém kondicionéru jde o hydrotermickou úpravu, při které se na povrchu navlhčených částic srážejí bílkoviny a mazovatí škrob. Působí-li 15 minut teplota vyšší než 80 °C, je ničena značná část bakterií (ochrana před salmonelózou) a plísní a jsou zneškodňovány některé antinutriční látky (antienzymy, glykosidy, lektiny aj.).
Krmivo lze také podrobit hydrotermické úpravě v expandéru nebo extrudéru. Třením při stlačování šnekovnicí, někdy navíc spojeném s dodávkou horké páry, se krmivo během 15 sekund zahřeje na 110–140 °C. Voda obsažená ve škrobových zrnech se přemění v páru a obaly zrn jejím tlakem prasknou při protlačení štěrbinou na konci expandéru nebo extrudéru. Makrostruktura škrobu se mění a změní se i jeho mikrostruktura, škrob mazovatí obvykle ze 30–40 %. Upravená zrnina snadněji poutá vodu, lépe bobtná, a je tak přístupnější pro trávicí enzymy. Zvyšuje se stravitelnost živin a metabolizovatelná energie krmiva.
Prof. Ing. Jiří Zelenka, CSc.
Mendelova univerzita v Brně
Kontakt: zelenka@mendelu.cz
Více najdete v Našem chovu 10/2022.
