Produkce mléka se trvale potýká s velkými problémy. Není obvykle zisková a lidé spojeni s touto činností nejsou řádně odměňováni. Nepříznivé je i pracovním prostředí, přitom ošetřovatelé skotu musejí manipulovat s velkým množstvím krmiv a hnoje. Zabezpečit pracovní síly je proto čím dál obtížnější. Producenti mléka jsou pak plně závislí na aktivitě mlékáren.
Čeští výrobci mléka byli silnými potravinářskými podniky zatlačeni do pasivity a jsou nejvíce vykořisťováni. Svědčí o tom ceny, za které mlékárny nakupují mléko od zemědělských podniků u nás a v zahraničí (tab.). Z tabulky je zřejmé, že ve všech zemích je farmářská cena vyšší a české mlékárny vykupují mléko od výrobců za bezdůvodně nízké ceny.
Nebezpečná situace
Současné postavení našich mlékáren vytváří stav, který je nenutí modernizovat výrobu, hledat možnosti exportu a vyvíjet nové výrobky. Při dalším průniku zahraničních mléčných výrobků na náš trh může dojít k tomu, že čeští producenti a zpracovatelé nebudou schopni odolat konkurenci. Tato nebezpečná situace vytváří předpoklady, že dříve nebo později mohou naše mlékárny podlehnout dalším tlakům světové konkurence a své problémy budou opět řešit na úkor zemědělců. Stav je natolik vážný, že ho zemědělci musejí řešit včas a tím nejmodernějším způsobem.
Ten spočívá v konstrukci podniku na výrobu mléčných výrobků, který soustředí pouze ty činnosti, jež s výrobou mléka přímo souvisejí. Dnes je totiž produkce mléka spojená s řadou vedlejších činností, jejichž úroveň je pouze průměrná a v mnohých případech na sebe ani plynule nenavazují, naopak je oddělena od zpracování v mlékárnách.
Tvorba programu
Při konstrukci uceleného programu výroby mléka v zemědělském podniku je nutné vyřešit:
a) činnosti, které s výrobou mléka přímo souvisejí,
b) činnosti, které s výrobou mléka přímo nesouvisejí,
c) správnou velikost podniku.
Činnosti, které s výrobou mléka přímo souvisejí
Pod pojmem výroby mléka si často představujeme jen chov dojnic ve stáji. Na tuto dominantní činnost však musejí navázat další, obdobně jako je tomu v průmyslu.
Každá automobilka má svou lisovnu, vyrábí motory, uskutečňuje montáž, auto nalakuje a esteticky upraví. Naopak žádná automobilka na světě neprodává neúplná a levná auta jiné společnosti, která by je esteticky upravila a prodala za vysoké ceny. Ve výrobě mléka se však těmito zásadami neřídíme. Zemědělci mléko vyrobí a předají ho zpracovatelům. Ti ho upraví a s velkými peněžními přirážkami dodají obchodu. Obchod pak výrobek s dalšími výraznými přirážkami prodá spotřebitelům.
O této skutečnosti svědčí i následující údaje. Z ceny jednoho kilogramu jogurtu v částce 35 korun obdrží dodavatelé vstupů 3,80 Kč, zemědělský podnik také 3,80 Kč, potravinářský průmysl 16,21 Kč a obchod asi 11 Kč. Pokud bude výroba mléka oddělena od jeho zpracování a prodeje, nelze uvažovat v zemědělském podniku se ziskem. Chtějí-li se proto zemědělci dostat k penězům, musí být produkce mléka, jeho zpracování a obchod určitým způsobem propojeny. V České republice je současná kapacita mlékáren vyšší než produkce mléka a proto ekonomové odmítají názor, že by si zemědělské podniky měly budovat další mlékárenské kapacity. Ty však jinou možnost nemají. Pokud si totiž producenti mléka nevybudují vlastní mlékárenské kapacity, nebo se nespojí s mlékárnami a nepřistoupí k realizaci výroby špičkových výrobků, pak mlékárny se zastaralou výrobní koncepcí budou likvidovány a s nimi i producenti mléka.
Další činností, která má přímou návaznost na výrobu mléka, je výroba statkových krmiv.
Činnosti, které s výrobou mléka přímo nesouvisejí.
Součástí podniku, který produkuje mléko, by neměly být výroba koncentrovaných krmiv, manipulace se statkovými hnojivy, systém služeb – zejména dopravních a opravářských, odchov telat, jalovic a výkrm býků.
Správná velikost podniku
Optimální velikost podniku pro chov dojnic je nejvíce diskutovanou otázkou. Existují politici, kteří by rádi viděli farmy s deseti dojnicemi, jiní upřednostňují farmy maximálně se 100 dojnicemi, Evropská unie dokonce prosazuje zásadu, že bude podporovat pouze stáje s kapacitou do 90 dojnic.
Velikost moderního podniku na výrobu mléka se musí opírat o výrobu statkových krmiv, chov dojnic, zpracovatelské kapacity a využití statkových hnojiv. Měla by být dimenzována těmito ukazateli:
1. Podnik by měl být situován do míst, ve kterých lze vyrábět dostatek statkových krmiv, zejména na bázi kukuřice s vyšším obsahem sušiny nebo kvalitní senáže.
2. Manipulace se statkovými krmivy a hnojivy by neměla překročit vzdálenost šest až deset kilometrů. To představuje podnik, který má asi 7000 ha pro pěstování kukuřice.
3. Významná je velikost mlékárny. Za optimální se považuje provoz s kapacitou 100 tisíc litrů zpracovaného mléka denně, tj. 36,5 mil. litrů mléka za rok.
4. Je nutné, aby byl chován skot s průměrnou užitkovostí alespoň 12 tisíc litrů mléka na dojnici za rok.
Pokud použijeme těchto dílčích ukazatelů, pak by měl mít zemědělský podnik na výrobu mléka 3000 dojnic.
Při konstrukci moderního programu na výrobu mléka lze potom vycházet např.
a) z jedné stáje s kapacitou 3000 dojnic s průměrnou užitkovostí 12 tis. litrů mléka,
b) ze tří stájí, každá s kapacitou 1000 dojnic s průměrnou užitkovostí 12 tis litrů mléka,
c) ze čtyř čtyři stájí, každá s kapacitou 1000 dojnic a s užitkovostí 9000 litrů mléka.
Konstrukci nového programu je třeba založit na spojení výroby mléka s jeho zpracováním a prodejem. V uvažovaném systému je nejdůležitější orientace na hotový špičkový výrobek. Za něj však nelze pokládat pasterizované mléko v tetrapakovém balení, ale lahodnou potravinu, např. šlehaný mléčný nápoj s přídavkem ingrediencí balený v manipulovatelných lahvích, tekutý jogurt, vybrané sýry apod.
Příspěvek byl zpracován podle přednášky doc. Ing. Františka Čuby, CSc. a doc. Ing. Josefa Hurty, CSc., na zlínském semináři Zemědělství v globálním světě.
Vladislav Fuka
