Tepelný stres ovlivňuje laktaci změnami v metabolizmu, působí na žlázy s vnitřní sekrecí a má přímý vliv na funkci mléčné žlázy. Teploty vnějšího prostředí přesahující 20°C vedou ke zvýšení tělesné teploty krav, dochází ke snížení příjmu krmiva, což vede k nižší produkci mléka a negativní energetické bilanci. Tepelný stres působící v období vrcholu laktace může snížit mléčnou užitkovosti až o třetinu. Nicméně pokles příjmu krmiva ovlivňuje snížení mléčné produkce asi jen z poloviny.
Také další faktory aktivované tepelným stresem, jako je činnost žláz s vnitřní sekrecí, ovlivňují konečnou mléčnou produkci. Tepelný stres způsobuje pokles koncentrace hormonu oxytocinu. Tento neurohypofyzární hormon způsobuje kontrakce myoepiteliálních buněk mléčné žlázy, čímž se z ní uvolňuje mateřské mléko. Produkci jednotlivých složek mléka a růst alveolů mléčné žlázy stimuluje hormon prolaktin (LTH). Hladina hormonu prolaktinu roste v době sání mléka, respektive dojení, a následně klesá. Hladina prolaktinu v krevní plazmě vlivem tepelného stresu naopak až 4x stoupá. Tepelný stres inaktivuje dopaminergní neurony předního laloku hypofýzy, snižuje se hladina dopaminu, který působí inhibici prolaktinu, čímž je uvolňování LTH zvyšováno. Vysoká koncentrace LTH v krvi ovlivňuje tvorbu receptorů tohoto hormonu v mléčné žláze a tlumí signální dráhy prolaktinu, což vede mimo jiné ke snížení exprese genu pro β-kasein v buňkách mléčné žlázy. Prolaktin patří společně s růstovým hormonem, ACTH, kortizolem a katecholaminy ke stresovým hormonům a během stresu se spoluúčastní energetického metabolizmu v těle zvířat. K jeho rozmanitým funkcím náleží i důležitá role v regulaci imunitní odezvy, která je na rozdíl od kortizolu, stimulační. Vysokoprodukční dojnice jsou k tepelnému stresu mnohem vnímavější, na každou jednotku zvýšení THI klesá produkce mléka holštýnského skotu přibližně o 0,69 kg a jerseyského skotu o 0,45 kg. Důležitou roli v závažnosti dopadu tepelného stresu na množství produkovaného mléka hraje rovněž stádium laktace. Do dvou měsíců po porodu jsou dojnice v negativní energetické bilanci a vyrovnávají ztráty energie mobilizací tělesných zásob. Zvýšená metabolická aktivita vede ke zvýšené produkci metabolického tepla. Pro zachování produkce mléka je rozhodující minimalizovat účinky tepelného stresu především v prvních dvou měsících laktace a během laktačního vrcholu. Jelikož tepelný stres snižuje proliferaci buněk mléčné žlázy, může mít negativní vliv i v období stání na sucho (posledních 60 dnů březosti), kdy může způsobit pokles dojivosti v následující laktaci.
Doc. Ing. Eva Chmelíková, Ph.D.,
Ing. Kateřina Kheilová, Ph.D.,
Ing. Pavla Pokorná,
Ing. Natálie Zelenková
Fakulta agrobiologie potravinových a přírodních zdrojů,
ČZU v Praze
Kontakt: chmelikova@af.czu.cz
Více o tepelném stresu a celý článek autorek najdete v Našem chovu 6/2024.
