Při působení stresorů vzniká odpověď organizmu, která může narušit stálé prostředí těla. Změny způsobené stresem mohou u hospodářských zvířat negativně ovlivnit reprodukční i produkční ukazatele. U vysokoprodukčních dojnic způsobuje řadu fyziologických změn tepelný stres, což se ve značné míře promítá také do ekonomiky chovu skotu.
V případě, že jsou zvířata vystavena stresorům, jsou aktivovány dráhy stresu, které navozují odpověď těla zvířete.
HPA a SAM stresové dráhy
Do regulace stresových odpovědí těla zvířat jsou zapojeny dvě dráhy stresu, sympato-adreno-medulární dráha (SAM), druhá stresová dráha zahrnuje hypotalamus, hypofýzu a kůru nadledvin (HPA). V případě potřeby zapnutí první stresové dráhy aktivuje stresor receptory v těle a následně jsou vylučovány dření nadledvin hormony adrenalin a noradrenalin. Tyto katecholaminy navozují odpověď typu: ,,boj nebo útěk,“ kdy se zvyšuje srdeční a dechová frekvence, stoupá krevní tlak a naopak klesá aktivita trávicí soustavy. HPA dráha stresu indukuje v hypotalamu produkci kortikotropin uvolňujícího hormonu (CRH), který navodí odpověď adenohypofýzy, která spouští produkci adrenokortikotropního hormonu (ACTH). ACTH následně reguluje produkci hormonů glukokortikoidů z kůry nadledvin. Hlavním glukokortikoidem skotu je steroidní hormon kortizol. Glukokortikoidy, včetně kortizolu, řídí vyvážení anabolických a katabolických procesů v organizmu zvířat při tepelném stresu. V případě, že stresor aktivuje HPA dráhu a spouští sekreci CRH, ACTH a glukokortikoidů, je narušena sekrece dalšího adenohypofyzárního hormonu, luteinizačního hormonu (LH) a současně roste hladina hormonu prostaglandinu F2α (PGF2α) produkovaného endometriem dělohy, což se negativním způsobem promítá do reprodukce.
Teplo jako stresor
V důsledku globálního oteplování vzrostla za posledních deset let teplota prostředí o 0,2 °C a do roku 2050 se očekává, že dojde k oteplení o dalších 1,5 °C. Také zvýšení vzdušné vlhkosti vyvolává u zvířat tepelný stres. Při působení tepelného stresu jsou v organizmu zapnuty mechanizmy termoregulace, jejichž úkolem je zachovat stálou teplotu tělesného jádra. Mechanizmy termoregulace zahrnují jak fyziologické změny, tak také změny v chování zvířat. Fyziologické změny, ke kterým dochází v souvislosti s působením tepelného stresu, jsou spojeny se zvýšením frekvence dýchání, nárůstem slinění, a naopak poklesem produkčních a reprodukčních vlastností. Ve velmi obecné rovině tepelný stres u skotu nastává, pokud teplota prostředí přesáhne 20°C. Vhodné je brát v potaz teplotně vlhkostní index (THI), který v sobě zahrnuje kromě teploty prostředí také relativní vzdušnou vlhkost. Dojnice je ohrožena tepelným stresem, pokud hodnota THI stoupne nad 72. THI roste nad výše uvedenou hodnotu především v případě, že se současně zvyšuje teplota i vzdušná vlhkost.
Termoneutrální zóna Termoneutrální zóna je definována jako rozsah teplot prostředí, při kterých není pro zvíře nezbytné, aby byly aktivovány termoregulační mechanizmy v jeho těle. U skotu se jedná o rozmezí teplot -2 až 20°C. Jakmile teplota stoupá nebo klesá mimo termoneutrální zónu, musí zvíře využívat svou metabolickou energii na produkci nebo uvolňování tepla, čímž se snižuje množství energie, které je k dispozici pro ostatní tělesné funkce. Vlivem chladového stresu klesá příjem sušiny a produkce mléka, nicméně zvýšené energetické nároky lze pokrýt úpravou krmné dávky. Mnohem větším problémem než chlad bývají pro skot vysoké teploty. Skot se příliš nepotí, většinu tepla odvádí zrychleným povrchovým dýcháním, tzv. termickou polypnoí. Faktor, který u skotu a dalších přežvýkavců násobí vliv nepříznivých klimatických podmínek, je fermentační proces v bachoru, při kterém je vyprodukováno velké množství tepla.
Celý článek najdete v Našem chovu 8/2023.
Doc. Ing. Eva Chmelíková, Ph.D.,
Ing. Kateřina Kheilová, Ph.D.,
Ing. Lenka Hackerová,
Ing. Kateřina Havlíková
Česká zemědělská univerzita v Praze
Kontakt: chmelikova@af.czu.cz
