V předminulém čísle jsme se seznámili s potřebou a účinky vitaminu A v době línání. Jarní období je také časem, kdy u sportovních koní začínáme zvyšovat tréninkovou zátěž a tím i zvedat potřebu živin. Sportovní koně mají relativně vyšší fyziologickou potřebu vitamínů než ostatní kategorie koní a je proto vhodné jim potřebu doplňovat ze syntetických zdrojů.
Potřeba vitamínů je převážně kryta z čerstvých zelených, nebo dobře usušených objemných krmiv. Nedostatek může nastat pouze za předpokladu, že se koně nepasou a podávají se jim pouze spařované zrniny. Nedostatek může nastat, jak jsme již citovali po terapii některými antibiotiky, nebo při krmení staré a zatuchlé píce.
Vitamin D
Vitamin D ovlivňuje absorpci vápníku a fosforu při tvorbě kostní tkáně. Biologicky účinný je vitamin D2 (ergokalciferol) a D3 (cholekalciferol). Vitamin D2 vzniká prostřednictvím slunečního záření v zelených pícninách a proto ho ve vysoké koncentraci obsahuje seno sušené na slunci a odumřelé lístky rostlin. Naopak relativně v malém množství je v mladé zelené píci nebo obilí. Vitamin D3 naopak vzniká samostatnou syntézou ze 7 – dehydrocholesterolu v kůži při slunění.
V organismu jsou oba vitaminy pomocí hydroxylace v játrech a ledvinách metabolisovány a metabolity podporují vstřebávání vápníku a fosforu ze střeva. Hříbata odchovávaná ve stáji proto mohou trpět nedostatkem vit .D což vede k poruchám v mineralizaci kostí projevující se bolestivostí při stání. Potřeba vit. D u rostoucích koní je 15 IE/kg ž.hm/den. Tuto potřebu však kryje kvalitně na slunci usušené seno nebo zelená píce. Nejvyšší obsah tohoto vitamínu je v kvalitním vojtěškovém seně a senné moučce (500 až 1000 IE/kg).
Předávkovat organismus vitaminem D můžeme při nekontrolovaném přísunu nebo při pravidelném dávkováním vitaminósních preparátů. Injekce 200 000 IE nebo podání 5000 IE v l ml per os je již nebezpečím vzniku akutního onemocnění (nechutenství, kulhání až po kalcifikaci ledvin). Při jednorázovém podání je nebezpečné tedy 50ti násobné předávkování a při dlouhodobém podávání 5 až 10ti násobné předávkování.
Vitamin E
Nejúčinnější formou je alfa tokoferol. Jeho největší význam je účinek antioxidační (proto je na vzduchu nestabilní) a chrání subcelulární a celulární membrány před vysokou schopností vázat kyseliny. Má proto vliv na funkci a strukturu srdeční a kosterní svaloviny. Primární účinek při jeho deficitu se projevuje změnou permeability (prostupnosti) buněčných membrán pro kyseliny a sekundárně je poté vznikají degenerativní změny svalových buněk. Účinek vit. E je velmi úzce svázán se selenem, který má vliv na imunitní reakce. Svaly koně musí být elastické, stabilní a přenášet pohybovou sílu. Porucha v metabolismu cukrů a nedostatku vit. E vyvolává nejznámější svalové onemocnění koní myopathie a myoalgie, černé močení, zánět bederní svaloviny – křeč v kříži, sváteční nemoc v USA lehké formy tohoto onemocnění nazávají tying up nebo cording up. Toto onemocnění je typické hlavně pro dobře trénované a osvalené koně. Při adekvátní výživě koní v zátěži (energeticky bohaté) dojde po jedno nebo více denním pracovně-tréninkovém klidu po následné zátěži k rychlému odbourání myoglykogenu za vzniku velkého množství kyseliny mléčné, která způsobuje v akutních stádiích křeč svalových vláken a jejich ztuhlost. Mezi množstvím kyseliny mléčné a ztuhlostí je prokázána přímá závislost.
Onemocnění se projeví bezprostředně po zátěži, výjimečně již během zátěže. Pozorujeme vznik tuhostí, napětí a bolestivost postižených svalů, zejména v bederní krajině. Při věchtování postižené krajiny nebo nasedání jezdce, popřípadě i rektálním vyšetření, se kůň prohýbá ve hřbetě, uhýbá bolesti. Následkem bolestivosti těchto svalů je zřetelné nefyziologické předvádění pánevních končetin (klouzavý nebo tahavý chod) nebo se dokonce odmítá pohnout z místa. Pohyblivost předních končetin je však zachována a proto kůň bolestivost a neschopnost pohybu projevuje nervózním hrabáním. Terapie této lehčí formy spočívá ve vysazení z dalších zátěží,teplé zadekování bederní krajiny , provádění masáží postižené krajiny hyperemizujícími prostředky (kafrový líh), z léčiv je vhodná aplikace kalciových preparátů, natrium bicarbonicum, vit. E, selenu a thiaminu. Soda bicarbona v krmivu v dávce 30 – 50 g před intenzivní zátěží může u senzitivních jedinců zabránit vzniku onemocnění (rychlá alkalizace vzniklého laktátu).
Toto onemocnění se objevuje ale také u hříbat a netrénovaných mladých koní. V této kategorii je spojováno hlavně s westernovými koňmi (Quarter, Paint, Appalosa), anglickým a arabským plnokrevníkem a klusákem . Dědičnost tohoto onemocnění (HYPP – efekt) však u těchto plemen prokázána nebyla. Vznik tohoto onemocnění je zde spojován spíše s neadekvátní výživou – překrmováním. Chovatelé omezením pohybu mají snahu koně rychle osvalit a co nejdříve dobře prodat již v útlém věku. Proto změna a přestavba krmné dávky – redukce cukru, energie a obilovin je hlavním léčebným opatřením. Rovněž pravidelnost pohybu na pastvě je zde nutností.
Protože se onemocnění u některých koní opakuje s větší frekvencí, proto vědečtí pracovníci univerzity v Minnesotě věnují pozornost možné genetické predispozici a doporučují vzájemně nepřipouštět jedince u kterých se toto onemocnění projevuje. Doporučuji tedy chovatelům, aby se při výběru hřebce pro svoji klisnu na projev tohoto onemocnění zeptali.
Vrátíme se tedy k prevenci tohoto onemocnění a tím je saturace dostatečného množství vitaminu E a selenu. Potřeba vitaminu během pastvy nebo při krmení čerstvou zelenou pící v letním období je plně kryta.
V zimním a jarním období při krmení nekvalitním nebo starým senem, překrmováním šrotovaným ovsem se můžeme setkat s nedostatečnou hladinou tohoto vitaminu. Přes vznikající kyselinu propionovou je část tokoferolu inaktivována a může dojít k následnému snížení hladiny vitaminu E.
Raději organicky vázané minerály
Jednorázové podání kombinovaného léčiva (Combinal – Selevit), vitaminu E 500 mg a Se 25 mg jako natrium seleničitanu do krmení na koně 500 kg těžkého nebo lépe ve formě Selplexu (organicky vázaná forma Se na kvasnice) je potom dostačující prevencí tohoto onemocnění. Vlastní kontrolu hladiny těchto látek v organismu je možné změřením hodnot v krevní plasmě.
MVDr. Jaroslav Dražan