V posledním roce se staly ušní známky „tématem doby“ mezi všemi zainteresovanými stranami. Nebyl snad jediný seminář, kde by se otázka ušních známek neotevřela a nediskutovalo se zejména o jejich kvalitě či obtížích při navěšování. Do diskuse by v tomto případě měl přispět ovšem také subjekt takřka nejpovolanější – tedy výrobce
„Naší snahou je, aby reklamace ušních známek nebyly žádné,“ vysvětluje Ing. Jiří Zajačikovskij, výkonný ředitel Hema Malšice, tedy výrobce kovových ušních známek pro skot. „Zcela otevřeně řečeno, výroba duplikátů je pro nás velmi náročná, protože ji nelze provádět automaticky, ale prakticky všechny úkony včetně nastavení číselné řady na razidle musíme dělat ručně. A to se samozřejmě prodražuje.“
Zmíněná kovová ušní známka prošla výběrovým řízením na ministerstvu zemědělství, jehož se sice zúčastnilo 18 subjektů, ale pouze dva na kovové známky – Hema Malšice a německá firma Hauptner. Na základě rozhodnutí ministerstva pak byla známka z Hemy v roce 1995 určena jako základní ušní známka pro prvotní a trvalé označení skotu.
„Často se setkáváme u chovatelů s názorem, že kovová ušní známka je pro chovatele zcela neužitečná, protože ji nemůže normálně přečíst ,“ říká obchodní ředitelka Hemy Ing. Jarka Helclová. „A tady znovu upozorňujeme chovatele, že tato známka neslouží například k identifikaci krávy na dojírně nebo ve volné stáji, ale prakticky jako pojistka, když dojde ke ztrátě plastové ušní známky, aby bylo možno zvíře vůbec identifikovat.“
Správné navěšení řeší většinu problémů
Reklamace u kovových ušních známek se netýkají ztrátovosti, ale v podstatě dvou okruhů – nemožnosti navěsit známku a nadměrného otěru známky. V prvním případě jde téměř vždy o chybné místo navěšení. Znamená to, že ušní známka se zvířeti navěšuje v rozporu s doporučením výrobce do ucha v těsné blízkosti hlavy, kde je chrupavka příliš silná. Správné místo pro navěšení je ve dvou třetinách délky ucha zvířete měřeno od hlavy, a to jak v horní, tak ve spodní části ucha.
Druhý typ reklamací má právě s navěšováním do horní a spodní části ucha úzkou souvislost. Některé stáje jsou vybaveny takovými technologiemi, které při horním zavěšení skutečně způsobují otěr známky. V tomto případě je samozřejmě pro všechny výhodnější zavěsit známku na spodní stranu ucha. „Ačkoliv jsou obě tyto možnosti uvedeny v návodu i vyhlášce, setkáváme se ovšem při výjezdu za reklamací s tím, že o tom nejsou chovatelé vůbec informováni,“ posteskl si Ing. Zajačikovskij.
Se špatným navěšováním ušních známek má své zkušenosti i výrobce plastových známek pro skot a prasata – Dita, v. d. i., Tábor. „Velký podíl reklamací tvoří právě špatné navěšení známky, která pak samozřejmé upadne,“ vysvětluje Jaroslav Kupsa, výrobní náměstek Dity Tábor. „Když jsme potom přímo na místě u chovatele zkoušeli navěšovat známky my, nebyl žádný problém, takže jde téměř výhradně o vliv lidského faktoru.“ Rozšířenou praxí je rovněž navěšování starých ušních známek, tedy známek, které byly dlouhou dobu skladovány. Výrobce známek doporučuje navěsit ušní známku nejpozději do jednoho roku od data výroby. Ačkoliv trvanlivost plastu je přibližně 5 let, může se tato doba často nevhodným skladováním značně zkrátit. Rovněž není nutné vytvářet přehnaně velké zásoby známek, protože zásobování je ze strany výrobce podle požadavků oprávněných organizací kontinuální, v případě duplikátů je nejzazší termín dodání tři týdny od doručení požadavku.
V kvalitě nejsou rozdíly
I plastové známky prošly poměrně značným vývojem, počínaje materiálem přes velikost, barvu i způsob tištění čísel. „Snažili jsme se reagovat na připomínky a požadavky chovatelů a v současné době je materiál, ze kterého jsou plastové ušní známky vyrobeny, i jejich tvar a velikost v souladu s normami EU,“ říká výrobní náměstek. Pro názornost a ověřování kvality vyráběných ušních známek využívá Dita Tábor tři chovy, ve kterých navěšují ušní známky přímo pracovníci výrobce. A protože je potřeba poznat i konkurenci, zkoušeli v těchto chovech aplikovat i známky zahraničních výrobců. Výsledek – prakticky stejná kvalita i stejná ztrátovost domácích i zahraničních známek.
„Snažíme se chovatelům i oprávněným organizacím vyjít maximálně vstříc a tak každým rokem - dříve dvakrát ročně, nyní jednou - pořádáme společně s Hemou Malšice setkání se zástupci oprávněných organizací a ČMSCH, a. s., kde chceme otevřeně řešit všechny námitky, stížnosti či problémy,“ vysvětluje Jaroslav Kupsa. „Ale jak se toto řešení poté promítne v praxi, to už můžeme jen těžko ovlivnit. Nám, jako výrobci, samozřejmě záleží na vysoké kvalitě výrobku a spokojenosti zákazníků, ale nemůže být u každého navěšování a každé distribuce ušních známek.“
