Úsušky pícnin ve výživně nosnic

Vejce jsou považována za jednu z nejdůležitějších komodit lidské výživy. Kvalitativní složení vajec nosnic závisí také na způsobu chovu a zejména na jejich výživě. Zvyšující se trend alternativních chovů v EU reagující na zvýšení poptávky spotřebitelů po tomto sortimentu vajec, postupně zasáhl i Českou republiku, a lze očekávat jeho další rozšiřování.

V chovech s venkovním výběhem přichází v úvahu využití pícnin, které mohou výsledné produkty obohatit o některé vitamíny a minerály nebo například ovlivnit složení a poměry mastných kyselin, celkový obsah lipidů nebo obsah cholesterolu. Velmi výrazně mohou také ovlivňovat zbarvení produktů; žloutky vajec, což může mít zásadní vliv v ekologických systémech chovu, kde nelze používat syntetické pigmenty. Druh, kvalita, popřípadě způsob konzervace mohou účinky píce výrazně ovlivnit. V našich experimentech jsme se věnovali použití jak úsušků různých pícnin, tak také různým způsobům konzervace pícnin na kvalitu vajec. V tomto článku se zaměříme na využití úsušků a jejich vliv na kvalitu vajec a v některém z dalších článků na využití čerstvé píce a siláže.

Materiál a metodika

Experiment byl proveden v tříetážové klecové technologii v pavilonu M AF Mendelu v Brně na 150 nosnicích Lohmann Brown Classic v období od 27. do 40. týdne věku. Nosnice byly rozděleny do pěti skupin po třiceti kusech, s pěti opakováními vždy šest kusů v jednom opakování (5 x 5 x 6), jedno opakování představovala jedna klec. Všechny skupiny nosnic byly rozmístěny střídavě v každé etáži a každé části haly stejnoměrně, aby byl eliminován vliv pozice. V pokusu byly použity 4 druhy pícnin, z nichž tři byly vybrány jako pícninářsky nejdůležitější zástupci jetelovin a jedna jako krmivářsky nejhodnotnější tráva. První skupina byla kontrolní a byla jí zkrmována pouze komerční kontrolní krmná směs pro užitkové nosnice. Součástí této krmné směsi bylo aditivum lutein, a to v dávce 3 500 mg a kantaxantin 1 250 mg, aby došlo k zabarvení žloutků na úroveň 11–12 La Roche při použití 10 % kukuřice. V ostatních skupinách byl použit devadesáti pěti procentní koncentrát připravený pro doplnění 5 % vojtěškových úsušků a optimalizovaný tak, aby byl výsledný obsah hlavních živin (NL a energie) shodný s kompletní krmnou směsí použitou pro kontrolní skupinu. Tento koncentrát byl bez aditiv ovlivňujících barvu žloutku. Pokusné skupiny se od sebe lišily v úsušcích použité pícniny. Pro první pokusnou skupinu bylo použito k domíchání směsi 5 % horkovzdušných úsušků vojtěšky seté. U druhé pokusné skupiny bylo použito 5 % úsušků jetele lučního, u třetí 5 % úsušků jetele plazivého a u čtvrté 5 % úsušků jílku vytrvalého. U vojtěšky byl obsah dusíkatých látek přepočtený na 100% sušinu 14,6 %. U jetele lučního byla vybrána odrůda Vltavín s obsahem dusíkatých látek 17,9 %. U jetele plazivého byla zvolena odrůda Bak s obsahem NL 35,2 %. U jílku vytrvalého byla vybrána odrůda Bača s obsahem NL 13,9 %.*

Literatura k dispozici u autorů.

Prof. Ing. Martina Lichovníková, Ph.D., MBA

Ing. et Ing. Vojtěch Anderle, Ph.D.

Mendelova univerzita v Brně

Kontakt: martina.lichovnikova@mendelu.cz

Celý článek autorů z Mendelovy univerzity najdete v časopise Krmivářství 1/2026, který vychází 14. ledna.