Užitkové křížení je významným, u nás však zatím bohužel v chovu ovcí nepříliš doceněným prvkem zvyšujícím efektivitu produkce jehněčího masa.
Vzhledem ke genetickým vztahům mezi užitkovými vlastnostmi je výhodnější šlechtit odděleně otcovská plemena s důrazem na masnou užitkovost a mateřská na plodnost, mléčnost a přizpůsobivost chovatelským podmínkám. Následným vzájemným křížením těchto dvou typů pak s využitím pozičních a heterózních efektů získávat požadovanou produkci. V souvislosti s tím je potřeba vytipovat vhodné kombinace křížení do různých podmínek a systémů chovů a rovněž přizpůsobit strategii šlechtění jak otcovských, tak i mateřských výchozích plemen požadavkům hybridizačních programů. S cílem přispět určitou měrou k řešení této problematiky provedeno pokusné křížení merinových ovcí s berany různých masných plemen.
Materiál a metody
Experiment byl proveden v chovu ZD Jiřice u Miroslavi v letech 1999 až 2001. Stádo merinových matek {M, M x ML a (M x ML) x ML} bylo zapouštěno berany oxford down (OD), texel (T- francouzský typ), charollais (Ch), suffolk (Sf) a merinolandschaf (ML). Pro částečné omezení individuálních vlivů plemeníků bylo použito 2 až 3 beranů z každého plemene (celkem 12 beranů). Všichni použití otcové byli zařazení do třídy ER. Každý beran byl připuštěn na skupinu 15 až 20 bahnic. Tyto skupiny matek byly sestaveny tak, aby měly všechny podobnou strukturu, pokud jde o věk a genotyp bahnic. Většina jehňat se rodila od poloviny listopadu do konce prosince. Po porodu byla jehňata zvážena a byla zaznamenána obtížnost porodu podle tříbodové stupnice (1 - lehký porod; 2 - těžký porod; 3 - velmi těžký porod). Jehňata byla dále odchovávána stájovým způsobem spolu s matkami a přikrmována vojtěškovým senem a jadrnou krmnou směsí. Celkem 316 jehňat obou pohlaví bylo v průměrném věku 96,6 dne (s.d.=11,8 dne) váženo a byla u nich provedena ultrazvuková měření rozměrů nejdelšího zádového svalu a tukové vrstvy na hřbetu za posledním hrudním obratlem. Následně byly provedeny kontrolní porážky 97 beránků (ve 4 turnusech) v průměrném věku 119,2 dne (s.d.=9,1 dne) a při průměrné živé hmotnosti 34,6 kg (s.d.= 5,1 kg), u kterých bylo provedeno hodnocení jatečných těl dvěma nezávislými hodnotiteli a následně jatečné rozbory.
Zjištěné údaje byly statisticky analyzovány pomocí metody nejmenších čtverců (SAS; PROC GLM), přičemž byly zohledněny systematické efekty ovlivňující naměřené údaje jako například rok, pohlaví, četnost vrhu a podobně. Byly použity následující statistické modelové rovnice:
Pro hmotnost při narození
yijklmn=ROi+PVMj+POk+ČVl+SEXm+eijklmn
Pro hmotnost ve 100 dnech
yijklmn=ROi+PVMj+POk+ČVl+SEXm+věk+eijklmn
Pro ultrazvuková měření
yijklmn=ROi+PVMj+POk+ČVl+SEXm+věk+hm+eijklmn
Pro vlastnosti jatečné hodnoty
yijklm=JATi+PVMj+POk+ČVl+věk+hm+eijklm
kde: y - naměřený údaj (vlastnost)
RO - rok (pevný efekt - 2 úrovně)
JAT - turnus na jatkách (pevný efekt - 4 úrovně)
PVM - plemeno a věk matky (pevný efekt - 4 úrovně)
PO - plemeno otce (pevný efekt - 5 úrovní - hlavní hodnocený efekt)
ČV - četnost vrhu (pevný efekt. - 2 úrovně)
SEX - pohlaví (pevný efekt. - 2 úrovně)
věk - věk jehněte při vážení nebo porážce (regrese)
hm - živá hmotnost při ultrazvukovém měření nebo porážce (regrese)
e - nekontrolovatelný zbytkový náhodný efekt
Výsledky
Střední hodnoty zkoumaných vlastnosti statisticky očištěné od známých systematických vlivů (LSM) podle příslušných modelových rovnic jsou uvedeny v tabulkách 1 a 2.
Po beranech charollais se rodily statisticky průkazně lehčí jehňata než po beranech jiných masných plemen. Nebyly však zaznamenány žádné statisticky významné rozdíly v počtu těžších porodů. Nejlepší růstová schopnost jehňat do věku 100 dní byla zjištěna u potomků beranů suffolk, kteří ve 100 dnech vykazovali v průměru o více než 2 kg vyšší živou hmotnost než ostatní hybridní kombinace. Rozdíl mezi potomky po beranech suffolk a kontrolní skupinou jehňat po beranech merinolandschaf byl statisticky velmi vysoce významný. Hloubka MLD měřená na živých zvířatech byla u všech typů kříženců z masnými plemeny statisticky významně vyšší než u potomstva beranů merinolandschaf. Stejné bylo pořadí jednotlivých skupin pokud jde o plochu MLD, avšak statistická významnost rozdílů byla v tomto případě ještě vyšší. Tloušťka hřbetního tuku byla ve zkoumaném souboru vzhledem k věku jehňat nízká , což ovlivnilo i přesnost měření, a v tomto případě nebyly zjištěny žádné průkazné rozdíly mezi skupinami kříženců.
Vysoce významné však byly rozdíly mezi potomky po beranech všech masných plemen a kontrolní skupinou po ML pokud jde o subjektivní hodnocení zmasilosti jatečných těl podle systému SEUROP. Rozdíl v tomto případě činil v průměru přibližně 0,5 třídy. Potomci po beranech ML měli delší a užší jatečné trupy s méně zakulacenými profily kýty, plece a hřbetu než potomstvo po masných beranech. Jako v průměru nejméně ztučnělé byly oklasifikovány jatečné trupy kříženců s texelem. Tato kombinace dosáhla nejpříznivějších parametrů i v dalších ukazatelích jatečné hodnoty. U kříženců po beranech suffolk byl zjištěn průkazně nižší podíl kýty než u potomstva beranů ostatních masných plemen, pravděpodobně z důvodu výraznějšího rozvoje předotrupí a hřbetní partie u jehňat a zvláště beránků této kombinace. Hodnocení plochy MLD na řezu za posledním žebrem potvrdilo výsledky ultrazvukových měření. Zvláště při hodnocení detailního rozboru jatečných částí kýta a ledvina na svalovinu, tuk a kostí vynikla hybridní kombinace po beranech plemene texel. Překvapivě nebyla zaznamenána převaha potomků po beranech OD a SF nad kontrolní skupinou pokud jde o složení kýty. Pokud tento fakt konfrontujeme se subjektivním hodnocením zmasilosti, můžeme říci, že kýty kříženců s OD a SF byly kratší, více zakulacené a vizuálně více zmasilé než kýty jehňat z kontrolní skupiny, nicméně mezi poměry jednotlivých tkání nebyly zaznamenány významné rozdíly. Pravděpodobnou příčinou je hrubší a těžší kostra plemen OD a SF v porovnání s ML což se projevilo i u kříženců po těchto plemenech. V ukazatelích ztučnění byly rozdíly mezi hodnocenými skupinami kříženců statisticky nevýznamné.
Orientační ekonomické zhodnocení
Za předpokladu výkrmu jehňat do jednotného věku 120 dní a při dosažení stejných denních přírůstků , stejné jatečné výtěžnosti a stejného zařazení do tříd SEUROP pro zmasilost a ztučnění jako během experimentu, při ceně 110 Kč za kg jatečně opracovaného těla ve třídě R3 a při rozdílech v ceně mezi třídami zmasilosti 5 Kč za kg a mezi třídami ztučnění 2 Kč za kg, by tržby za jedno jehně po otcích masných plemen OD, T, CH, respektive SF byly o 45, 124, 43, respektive 181 Kč vyšší než za jehně kontrolní skupiny po beranech ML. (Jde zatím spíše o teoretickou úvahu, neboť u nás není doposud stanovena cenová maska pro zpeněžování jatečných těl ovcí, nicméně systém SEUROP má být zaveden do zpeněžování jatečných jehňat už v roce 2002).
Poděkování
Chtěl bych poděkovat pracovníkům ZD Jiřice u Miroslavi, jmenovitě V. Kačínovi, J. Štarmanovi a P. Polereckému za jejich pomoc při zabezpečení zdárného průběhu pokusu.
Problematika byla řešena s podporou Národní agentury pro zemědělský výzkum; projekt číslo EP9329.
Dr. Ing. Michal Milerski,
VÚŽV, Praha - Uhříněves
