Produkce mléka v ČR se od roku 1995 udržuje na stabilní úrovni představované 2,4 až 2,5 mld. litrů tržního mléka, tedy mléka prodaného k dalšímu zpracování. Rozhodujícím faktorem ovlivňujícím produkci mléka je domácí spotřeba. Ta se po dramatickém poklesu v období cenové liberalizace, zvyšuje jen velmi pozvolna.
Spotřeba mléka a mléčných výrobků v přepočtu na jednoho obyvatele se v ČR propadla z 260 kg v roce 1989 na cca 190 kg a od roku 1994 se opět pozvolna zvyšuje. V roce 1999 byla 207 kg a dá se předpokládat, že tento trend by mohl pokračovat i v dalších letech v závislosti na celkové ekonomické situaci a kupní síle obyvatel. Dalším faktorem je růst dovozu mléka a mléčných výrobků. Jeho podíl z celkové domácí spotřeby je proti roku 1995 téměř dvojnásobný a dosáhl v roce 2000 cca 9 %. Naproti tomu vývoj exportu má opačnou tendenci. Dochází k jeho poklesu v absolutním i relativním vyjádření. Od 1.4. 2001 je v ČR uplatněn systém mléčných kvót. Každému výrobci je přidělena individuální produkční kvóta, jejichž součet činí 2,7 mld. litrů. Těmito faktory je ohraničen výrobní prostor producentů mléka. Z toho je zřejmé, že domácí spotřeba rozhoduje o množství mléka, které bude u nás vyráběno.
Trvalou snahou chovatelů dojnic je rentabilní výroba mléka. Pro chovatele holštýnského plemene je produkce mléka rozhodujícím ukazatelem, ale také hlavním a téměř jediným zdrojem příjmů. Do budoucna bude možné také počítal se zvyšujícím se podílem tržeb z prodaných plemenných zvířat (jalovic) ze stád evidovaných v plemenné knize. Rozhodující jsou tedy dosažené náklady a tržby na jednotku produkce nebo na pracovníka. Při výrobě mléka je vzhledem ke struktuře nákladů významná výše užitkovosti chovaných dojnic při současném růstu produktivity práce. Hlavní motivací ke zvyšování průměrné užitkovosti je snaha o snížení podílu fixních nákladů na jeden litr mléka. Tento trend je patrný prakticky ve všech zemích světa a obdobné principy platí i v našich podmínkách. Je možné se o tom přesvědčit z každoročních nárůstů mléčné užitkovosti při současném snižování početních stavů dojnic ve většině zemí s chovem dojnic. Vývoj v ČR charakterizují údaje sledované Českomoravskou společností chovatelů a.s. v rámci kontroly užitkovosti (KU). Podíl dojnic sledovaných v rámci KU je v ČR více než 90% a patří k nejvyšším na světě. To znamená, že získané údaje poměrně přesně dokumentují celkovou situaci v zemi na tomto úseku.
Od roku 1990, kdy bylo v ČR zapojeno do KU více než 1,2 mil. krav, se jejich počty každoročně snižují. Za poslední kontrolní rok (1.10. 1999 až 30.9. 2000) se to odrazilo snížením počtu zapojených krav o více než dvacet tisíc. V návaznosti na problémy, které se v chovu skotu v rámci Evropské unie začaly výrazněji projevovat koncem roku (BSE) je možno očekávat, že ani počátek nového tisíciletí významnější obrat nezaznamená. Úměrně se snižujícími se počty krav v KU klesá také počet stájí s chovem dojených krav. Pokračující přechod od vazných k volným způsobům ustájení přispívá ke zvyšujícímu se počtu krav v jedné stáji. (tab 1).
Na produkci mléka v ČR se podílí dvě hlavní plemenné skupiny. Vývoj plemenné skladby populace krav v kontrole užitkovosti pokračoval v tendencích minulých let. I při mírném poklesu zůstává stále nejrozšířenějším plemenem český strakatý skot včetně jeho kříženců. Holštýnský skot je druhým nejrozšířenějším plemenem (tab. 3). Při zápočtu krav s vyšším podílem červeného holštýnského skotu, zapsaných v plemenné knize holštýnského skotu, je stav obou plemenných skupin již téměř vyrovnán. V rámci holštýnské populace se i nadále zvyšuje počet čistokrevných krav, klesá počet a podíl krav s nižším genovým podílem černostrakatého skotu (tab. 4). Rozhodující část holštýnské populace vznikala na základě převodného křížení. Významně se podílely také dovozy zvířat. V letech 1992 až 1996 bylo dovezeno cca 18 tisíc březích jalovic z chovatelsky významných zemí (Francie, Německo a dalších), které se staly základem řady stád, mnohé z nich se dnes presentují vynikajícími výsledky užitkovosti.
Od roku 1993 se průměrná užitkovost holštýnských stád trvale zvyšuje (tab. 5). Průměrný meziroční nárůst činí 321 kg mléka a je v porovnání se zeměmi EU dvojnásobný. Z průběžných výsledků KU za prvních pět měsíců nového kontrolního roku vyplývá, že toto tempo růstu užitkovosti může být dosaženo i v letošním roce, pokud nedojde k nějakým nepředvídaným událostem. Naše holštýnská stáda se díky rychlému růstu užitkovosti přibližují chovatelsky vyspělým zemím EU, což je jistě potěšitelné (tab. 6). Z ekonomických studií nákladovosti výroby mléka v podmínkách ČR vyplývá, že při průměrné užitkovosti stáda 7000 až 8000 kg mléka jsou dosahovány nejnižší náklady na jeden litr vyprodukovaného mléka. Podstatné je, že se zvětšuje skupina krav, které dosahují této užitkovosti. Přes tyto nesporně pozitivní výsledky je stále 17% uzavřených laktací u krav zapsaných v plemenné knize (PK) s užitkovostí pod 5000 kg mléka (tab. 7). Z podrobnějšího rozboru vyplývá, že 6759 laktací krav v PK bylo s užitkovostí do 4000 kg mléka a dalších 16960 uzávěrek bylo v intervalu 4001 – 5000 kg mléka. Zde stále přetrvávají značné rezervy v optimalizaci chovného prostředí a managementu stáda.
Na celkové efektivnosti chovu dojnic se vedle mléčné produkce významnou měrou podílí plodnost krav a jejich dlouhověkost. V růstu mléčné užitkovosti se daří ČR se přibližovat chovatelsky vyspělým zemím, ale v ukazatelích plodnosti krav značně zaostává. U čistokrevných holštýnských krav v ČR byla průměrná délka mezidobí v loňském roce 409 dní (tab. 5). Pro srovnání je možno uvést, že v Izraeli je při průměrné užitkovosti přes 10000 kg mléka délka mezidobí 404 dny, v Nizozemí 401 den při užitkovosti 8000 kg mléka u holštýnského plemene. Dánsko a Finsko vykazují shodně mezidobí 393 dny při průměrné užitkovosti holštýnských krav o 500 kg vyšší než je v ČR. Podrobnější rozbor překvapivě ukazuje, že k prodlužování mezidobí v ČR dochází spíše u stájí s menší kapacitou. Ze skupiny stájí s produkcí 200 kg bílkovin a více bylo 158 s počtem ukončených laktací do 50. Tato skupina měla průměrné mezidobí 414 dní. V kapacitních stájích nad 200 uzávěrek to bylo o 16 dní méně (398 dní).
Ukazatele reprodukce mají v ČR trvale klesající průběh od roku 1990. Zabřezávání krav po první inseminaci za všechna plemena se snížilo z 53% (1990) na 45% v roce 2000, u jalovic z 67% na méně než 64%. Průměrná délka intervalu byla v roce 2000 za všechna plemena 82 dny a servis perioda 117 dní. U holštýnského plemene se dají předpokládat výsledky ještě méně příznivé. Z celostátních výsledků vyplývá, že se nejedná pouze o problém chovů s vynikající užitkovostí. Reprodukce krav se stala vážným problémem a zároveň významnou rezervou zvyšování rentability.
Nepříznivá plodnost snižuje celoživotní výkonnost krav, neboť se snižuje počet ukončených laktací. Čistokrevné holštýnské krávy dosahují v ČR v průměru jen 2,5 laktace. Zvyšuje se podíl krav vyřazovaných pro poruchy reprodukce. Tím se omezuje možnost selekce krav a jalovic při obměně stád. Nezbývají jalovice pro prodej, protože vzhledem k vysoké brakaci krav jsou potřeba pro obměnu stáda. Chovatelé tak přichází o možnost dodatečných tržeb z prodeje jalovic. S prodlužujícím se intervalem a servis periodou se zvyšuje inseminační index. Větší počet inseminací potřebných pro zabřeznutí nutí chovatele omezovat nákup inseminačních dávek od nejlepších zlepšovatelů. Celkový efekt šlechtitelské práce ve stádech se snižuje. Plodnost je tedy významným problémem, který se promítá nejenom do snížení celkové produkce mléka na krávu a rok, ale také snižuje výslednou efektivnost šlechtitelské práce ve stádech.
Doc. Ing. Jiří Motyčka, CSc., Ing. Ladislav Vondrášek
Svaz chovatelů holštýnského skotu ČR
foto archiv
