O tom, že výsledná užitkovost hospodářských zvířat není dána pouze genetickým založením, ale je ovlivňována i celou řadou vnějších a vnitřních faktorů, není určitě třeba dlouze diskutovat. Spíše je nutné si tuto skutečnost uvědomit a snažit se odstranit všechny vlivy, které mají na užitkovost negativní dopad.
Jedním z podniků, kde si tyto skutečnosti velmi dobře uvědomují, je i Proagro Nymburk, a. s. Akciová společnost vznikla transformací bývalého SZP, zabývá se produkcí vajec, brojlerů, vepřového masa a výrobou biokompostu. V chovu drůbeže jsou zastoupeny i nosnice chované na podestýlce pro produkci ekologických vajec
Další činností akciové společnosti je chov prasat, kdy se využívá uzavřený obrat stáda, Proagro Nymburk má vlastní rozmnožovací chov, užitkový chov prasnic a kompletní výkrm..
„V rozmnožovacím chovu máme 150 prasnic, v užitkovém chovu pak 1300 prasnic a přibližně 400 březích a chovných prasniček,“ vysvětluje ing. Jindřich Šimon, vedoucí závodu vepřového masa, pod který spadá právě výkrm Na prasnice plemenné kombinace BU x L se pouští z 50 % kanci syntetických linií a z 50 % kanci z produkce PIC. Roční produkce dosahuje 27 až 28 000 běhounů, pouze malé množství selat se prodává, snahou je všechna selata zařadit do výkrmu, který je na 4 střediscích - Šumbor, Velenice, Vrbice a Čilec. Průměrná užitkovost ve výkrmu činí 729 g při spotřebě kolem 3 kg.
Největším střediskem výkrmu prasat Šumbor, kde jsou prasata ustájena v 10 halách BIOS pro 650 kusů, vždy 50 kotců po 13 prasatech, třetinu plochy kotce tvoří rošty, zbývající dvě třetiny boxitové lože. Do výkrmny přichází selata v průměrné hmotnosti 30 kg, průměrná porážková hmotnost se pohybuje kolem 115 kg.
Celý chov prasat, včetně staveb, byl uveden do provozu v roce 1976. „Neměli jsem žádné zásadní problémy s technologií či mikroklimatem ve stáji až do doby, kdy jsme před pár lety na technologii mokrého krmení a mikroklima ve stáji se začalo zhoršovat ,“ vysvětluje ing. Šimon. „Problém jsme samozřejmě snažili řešit, a to dvěma směry - návrhem ventilace a provedením tepelné izolace. To, že je potřeba provést i tepelnou izolaci nám potvrdili odborníci při navrhování ventilace, kteří nám zcela jasně, že musíme zlepšit tepelně-izolační vlastnosti stájí.“
Před dvěma lety se tedy zateplovali stropy všech10 hal výkrmu prasat na středisku Šumbor. Po konzultaci s odborníky byla jako izolační materiál zvolena minerální vlna Použité čedičové vlákno je nehořlavé, nehnije, neplesniví, neabsorbuje vodu, je odolné proti biologickému zatížení, což je zvláště výhodná vlastnost pro stájové prostory. Materiál není chemicky ošetřen toxickými látkami (borax, kyselina boritá), nehrozí tedy postupné uvolňování různých chemických látek do prostředí. Izolace minerální čedičovou vlnou minimálně zatěžuje strop, její hmotnost činí 3,5 kg/m2. Rovněž aplikace - technologie foukané minerální vlny je velmi rychlá, lze ji provádět za provozu, v případě střediska Šumbor i bez zásahů do střechy.
Nejprve se tedy provedl výpočet výšky souvislé vrstvy minerální izolace vhodné pro potřeby chovu, tzn. aby teplota neklesala pod 15 oC (doporučená výška minerální tepelné izolace stropů u výkrmu prasat je 15 cm). Zároveň byl realizační firmou z Polné zjištěn stav stávající izolace (minerální rohože o výšce asi 3 cm), a bylo zjištěno, že vrstva minerálních desek byla slehlá a někde izolace (například kolem dřevěných vazníků, ale i mezi rohožemi) zcela chyběla. Z doporučené výšky a ze stávajícího stavu izolace vyplynulo navýšení izolace o 10 cm minerální foukané vlny na všech 10 halách. V roce 1998 proběhlo zateplení ve třech etapách na celkové ploše 6000 m2, podle slov odborníků z prováděcí firmy by celková doba realizace neměla při této zateplované ploše přesáhnout 14 dnů Letos v září byla provedena kontrola izolační vrstvy, a bylo zjištěno, že po dvou letech od realizace minerální vlna stále tvoří neslehlou souvislou izolační vrstvu, která kopíruje podkladovou vrstvua nosné konstrukční prvky střechy.
„Mohu říci, že mikroklima v halách zlepšilo a provedením izolace se zabránilo kondenzaci páry na stropě,“ říká vedoucí střediska chovu prasat. „Je myslím vcelku jasné, že zateplení hal je jedním z kroků ke zlepšení užitkovosti. Jestliže totiž od prasat chceme určitou užitkovost, musíme jim vytvořit optimální podmínky, co se týče výživy, technologie ustájení i mikroklimatu ve stáji. A tyto podmínky chceme i do budoucna neustále zlepšovat.“
