V prosinci loňského roku se sešli chovatelé holštýnského plemene na semináři v Seči. Na programu pracovního dne byla především diskuse o směru šlechtění plemene do budoucna i jeho výsledcích za právě uzavřený kontrolní rok. S podílem 47,8 procenta z celkového počtu krav v Česku je dnes holštýnské plemeno nejpočetnější.
V úvodním vystoupení ředitel Svazu chovatelů holštýnského plemene ČR doc. Ing. Jiří Motyčka, CSc. připomněl, že u holštýnského plemene byla dříve málo věnována pozornost plodnosti, zdraví a dlouhověkosti. Jednostranně se šlechtilo na mléko. Tak došlo při stále vyšší užitkovosti ke zhoršení zdraví a plodnosti, tedy funkčních znaků. Protože si chovatelé problém uvědomili, začali pro jeho odstranění šlechtit, během osmi let se váha těchto znaků v celkovém selekčním indexu zvýšila z šesti na 27 %.
Funkční znaky
Dědičnost funkčních znaků je nízká. Problémem je i horší dostupnost dat a jejich menší spolehlivost. Proto se hledají indikátory pro selekci. Jedním z významných je vliv tělesné kondice hodnocené jako BCS na plodnost.
Jestliže dojde po porodu ke ztrátě kondice maximálně o 0,5 bodu, uvedl doc. Motyčka, nastoupí u dojnice dříve ovulace a říje, u těchto krav se dosahuje v průměru 65% březosti. Naopak při ztrátě kondice o více než 1,0 bodu nastupuje říje později a březost dosahuje v průměru 53 procent.
Současný stav v ČR
Pokud jde o počty somatických buněk v mléce, stanovují se ale jen u 45 % vzorků, přitom však jsou u jednotlivých krav k dispozici jen zhruba z osmi až deseti měření. Plemenná hodnota pro somatické buňky tak bude připadat v úvahu až v době, kdy se začne v Česku počítat test day model.
V případě hodnocení zevnějšku svaz doporučuje chovatelům zúčastnit se plošného hodnocení a do budoucna počítají i s určitým finančním příspěvkem na hodnocenou prvotelku. Z dalších znaků je třeba sledovat plodnost, dojitelnost a genetické vady. Pro funkční dlouhověkost – údaje o vyřazování a zevnějšku - není dosud k dispozici model pro výpočet plemenné hodnoty, v letošním roce bude ukončen výzkumný projekt.
Věrohodnost dat pro průběh porodu je rovněž problematická. Svaz proto žádá chovatele: je lepší nepředávat žádné údaje než špatná čísla. Pokud jde o mrtvě narozená telata a odolnost proti onemocnění – nejsou k dispozici žádné údaje. Chybí systém sběru dat a jejich využití ve šlechtění.
České šlechtění
Ročně se v Česku testuje kolem 150 holštýnských býků, z toho je stovka od matek narozených v ČR nebo dovezených jako embrya. Zhruba padesát až 55 se jich testuje v rámci spolupráce se zahraničními firmami. „Je třeba usilovat o uplatnění v zahraničí,“ potvrdil Jiří Motyčka. Znamená to testovat české býky, pak budou mít česká zvířata plemenné hodnoty a s těmi teprve mohou jít na trh.
Výsledky kontroly užitkovosti
Jak uvedl Ing. Ladislav Vondrášek, vývoj v početních stavech krav pokračoval v tendencích minulého roku. Počet krav za kontrolní rok 2003/2004 poklesl asi o 17 000 kusů, což představuje 3,8 %, na 426 281 kusů. Z toho plemenné skupiny H se týkal z jednoho procenta - o 2000 krav a H1 narostla o 3000 kusů na 126 386. Počet krav s podílem red holštýna nad 50 % poklesl o 1234 (5 %) na 23 464 kusů. „Holštýnská populace převažuje se 47,8% podílem,“ tvrdil přednášející a upozornil, že v rámci českého strakatého plemene je zařazeno 23 500 kusů vysoce podílových red holštýnských krav. Pokud se započtou padesátiprocentní a víceprocentní kříženky s red holštýnem, dosahuje podíl chovu holštýnské populace skotu v Česku nadpoloviční podíl.
Průměrná dojivost v Česku za všechna plemena opět vzrostla na 6662 kg mléka při 269 kg tuku a 222 kg bílkovin. U holštýnů dosáhl nárůst užitkovosti 294 kg na průměr 7597 kg mléka, 299 kg tuku, 248 kg bílkovin. Přitom se u skupiny H1 zvýšila užitkovost o 290 kg na 7718 kg mléka.
Ladislav Vondrášek upozornil i na velké rozdíly v počtech kusů a užitkovosti. Nejvíce chovají dojnice na Vysočině (60 000) a v Jihočeském kraji (48 000 uzávěrek), následuje Středočeský kraj. Nejvyšší užitkovost je v Moravskoslezském kraji (7848 kg; 3,23 % bílkovin), následuje Zlínský (7345 kg; 3,29 % bílkovin)) a Olomoucký s 7027 kg (3,30 % bílkovin). Celkem se zvýšil podíl krav s užitkovostí nad 7000 kg mléka z 56,8 na 62,1 %. Průměrné mezidobí u všech krav v Česku dosahuje 409 dní (+1 proti roku 2003), z toho je u holštýnů 420 dní (+3 dny) a u skupiny H1 423 dní (+2 dny).
Ocenění nejlepším
Ocenění plaketou svazu přijali z rukou ředitele doc. Jiřího Motyčky a předsedy svazu Ing. Karla Horáka chovatelé s nejlepšími stájemi. Nejlepší farma je v Hulicích (ZD Trhový Štěpánov), následuje farma Zdislavice (VOD Zdislavice) a Zábeštní Lhota (Farma Němcovi). Z nejlepší stáje pochází i nejlepší prvotelka (č. 120839-101, která nadojila 13 971 kg mléka s 2,5 % tuku a 3,48 % bílkovin) a nejlepší kráva na druhé a další laktaci (č. 109397-101, s 16 955 kg mléka, 3,75 % tuku a 3,42 % bílkovin).
Nejlepší oceněné podniky podle uzávěrek:
Pět až 70: Farma Němcovi – 66 uzávěrek, 10 694 kg mléka; 4,27 % tuku; 3,42 % bílkovin;
71 – 200: Agronova M+P – 11 148 kg mléka, 3,61 % tuku; 3,01 % bílkovin;
201 – 400: Rozvodí Černov – 10 730 kg mléka, 3,82 % tuku a 3,24 % bílkovin.
(Podrobnější hodnocení výsledků kontroly užitkovosti přineseme v časopise Náš chov č. 2/2005.)
