Rolnická společnost Lesonice hospodařící na Třebíčsku je od roku 2007 součástí holdingu ADW. Živočišná výroba se v posledních deseti letech přeorientovala na intenzivní výrobu mléka, tedy chov holštýnského skotu. Farma Lesonice, kde nedávno vznikly dvě nové stáje, se může pochlubit technologickou raritou, aspoň na středoevropské poměry. Jde o stlaní pískem. Podle zkušeností zootechniků je stlaní pískem dokonce lepší než slámou…
„První stáj na písku jsme spustili v létě 2016. Používáme klasický kopaný žlutý písek hrubosti 0,2 mm. K nastýlání slouží speciální nastýlací lopata dovezená z Anglie, která se uchytí na manipulátor a při průjezdu stájí aplikuje písek směrem do boku. Písek přistýláme pouze jednou týdně. Krávy jsou oproti každodennímu stlaní slámou o dost čistší. Lze říci, že mají čistší končetiny i vemena. Další výhodou oproti slámě je minimální prašnost, takže lze říci, že písek je lepší než sláma,“ míní zootechnik.
Kejda s pískem se vyhrnuje manipulátorem do propusti na konci stáje a s přídavkem vody putuje do separačního kanálu. Za pomoci proudu vody se písek s kejdou dopraví k vynášecímu dělu americké výroby, dochází k sedimentaci písku a jeho vynášení na povrch. Výsledkem separace je kejda, která se po průchodu bioplynovou stanicí aplikuje na pole. Písek ze separace dva až tři měsíce leží ve stodole, kde okapává a schne. Pak se znovu zastýlá. Žádné další ošetření písku či jeho desinfekce se nedělá.
„Myslím si, že stelivo má určitě vliv na somatiku. Na zdejší farmě byl historicky nízký počet somatických buněk, proto jsme také v roce 2013 umístili v soutěži Mléčná farma roku. Mohu konstatovat, že po zavedení písku je toto číslo průměrně ještě nižší – 100 až 120 tisíc. Velkou zásluhu na tom má i dobrá práce lidí v dojírně, kde se nedělá žádná velká věda, ale má to výsledky. Zjistí-li ošetřovatel při odstřiku abnormality, změří teplotu krávy a odebere vzorek k rozboru na faremní kultivační soupravě. Každá pozitivní kráva se ustajuje do zvláštní sekce a je léčena podle výsledku testu. Obvykle v sekci záněty máme tři až šest krav,“ dodal Daniel Šustek, který také pochválil práci zootechniček Ing. Jany Bobulové, Bc. Kristýny Bezděkové a Radky Steinochrové, které příkladně zvládají každodenní rutinní práce se stádem.
Celou reportáž najdete v Našem chovu 4/2019
