Po letech nadvlády mamutích zemědělských závodů máme dnes v České republice možnost výběru. Od Aše až po Jablůňkov najdeme rozmanité typy podniků včetně tzv. rodinných farem.
Rodinné farmy ale nemusejí být jenom ty „malé“ s počtem zvířat do 50 v čele se zakladatelem „klanu“, který na všechno dohlíží. Filozofie těchto firem často není cizí ani bývalým JZD. „Zaměstnanci si jenom musí uvědomit, že vše dělají i pro sebe, a když odvedou kvalitní práci, šetří si i svoji kapsu,“ vysvětluje své zásady Jiří Janeček, předseda Zemědělského družstva chovatelů a pěstitelů v Litomyšli.
ZDCHP Litomyšl vzniklo rozdělením ( transformací) v prosinci 1992. Dnes, takřka deset let od jeho transformace na současnou podobu, je z něj moderní provoz, orientovaný v živočišné výrobě pouze na chov českého strakatého skotu.
V oblasti rostlinné výroby se družstevníci zaměřili především na výrobu krmného obilí, kterému je věnována větší část ze zdejších 700 hektarů. Dalšími plodinami jsou obilniny v potravinářské kvalitě, řepka, cukrovka, kukuřice a jetelotrávy. V posledních letech přibyly do strojového parku noví pomocníci, sklízecí mlátička Claas a secí stroj Amazone. Veškeré plochy obhospodařuje družstvo svými silami, eventuálně s využitím sousedské výpomoci.
Přírůstek „jako bejk“
V Litomyšli se dnes orientují na české strakaté plemeno, podle slov předsedy družstva je to jediné plemeno, které se dá v místních podmínkách kvalitně nakrmit. Z původních 130 krav vzrostl za posledních deset let jejich počet na 320. Tomuto nárůstu musely být přizpůsobeny i prostory, a tak proběhla rekonstrukce bývalé vazné stáje K- 174. Jedna boční stěna byla vybourána a stáj zvětšena o vzdušnou část. Tím z původních 174 vzniklo 248 ustájovacích míst.
V další stáji s volným ustájením je 400 kusů mladého dobytka a ve druhé 250 býků - červenostrakatých „obrů“. Kombinovaná užitkovost je podle Jiřího Janečka na velmi dobré úrovni, průměrný denní přírůstek dosahuje bez problémů hodnoty 1200 gramů. Ve věku 22 měsíců se tedy ručička vah zastaví až na hodnotě 700 kilogramů.
Chováme a dojíme
Ani výsledky z kontroly užitkovosti dojeného stáda nejsou pro družstvo zahanbující. Průměrná užitkovost se pohybuje kolem 6468 kilogramů mléka s obsahem bílkovin 3,48 % a tuku 4,2 %. Nejlepší plemenice ve stádě nadojila 11480 litrů za 315 dnů.
Za jedno z nejdůležitějších rozhodnutí ve své funkci považuje předseda zavedení identifikačního systému pro dojnice AFI v roce 1999. Tento systém je založen na přesné a nezaměnitelné identifikaci každé dojnice ve stáji. „Je nutné si uvědomit,“ říká Jiří Janeček, „že přesná identifikace je základem kvalitního řízení stáda. My jsme vsadili na spolupráci s firmou Bauer-Agromilk a udělali jsme dobře.“
Každá kráva v laktačním období má na zadní končetině připevněn pedometr, který neustále monitoruje její pohybovou aktivitu, jež je zanášena do průběžného grafu. Je dokázáno, že v období říje aktivita prudce vzroste oproti běžnému desetidennímu průměru každého zvířete. Většina říjí je nejlépe znatelná mezi druhou a pátou hodinou ranní, kdy obvykle není ve stáji nikdo přítomen a je tedy menší pravděpodobnost zaznamenání všech říjí ve stádě. Počítačový systém vypíše běhající se plemenici na zvláštní list, který je okamžitě k dispozici zootechnikovi pro provedení inseminace, čímž se výrazně snižuje možnost přehlédnutí vnějších příznaků říje.
Kromě těchto údajů systém automaticky zaznamenává i denní produkci a vodivost mléka. Sledování vodivosti neboli konduktivity mléka má velký význam z hlediska včasného zachycení mastitidy. Při zánětu se automaticky zvyšuje koncentrace solných iontů a mléko se stává vodivějším. Kromě těchto parametrů je možné využít automatickou váhu pro snadnou kontrolu hmotnosti (eventuelně kondice) dojnic a rozlišení podojených krav do skupin dle zadaného klíče. Samozřejmou součástí systému AFI je rybinová dojírna 2 x 8, na jejíž obsluhu zaměstnávají v Litomyšli v duchu rodinné filosofie pouze jednoho ošetřovatele.
-
