Akciová společnost Mydlářka se sídlem v Benešově si na tíživou situaci a neúspěch v zemědělství nestěžuje, ba naopak, za loňský rok investovali 86 miliónů. Kromě chovu prasat se zabývá produkcí drůbežího masa a vajec, obchodní činností, dopravou a opravářskými pracemi.
Akciobchodní činností, dopravou a opravářskými pracemi. Se 180 zaměstnanci vytvořili roku 2002 obrat 600 miliónů korun, z toho 230 miliónů za produkci vepřového (vyrobili 6 600 tun jatečných prasat). „Přesto, že situace v resortu není růžová, je ponechání stávajících technologií utájení a krmení prasat cesta do pekel. Řešením jsou investice“, říká ředitel společnosti Antonín Limburk. Provoz na farmě Mezno nedaleko Prčic jde příkladem.
„Začali jsme v dubnu 2002 rekonstrukcí jedné haly pro zástavová selata (7 – 25 kg), nyní máme nově v provozu i porodnu pro 280 prasnic a stavební úpravy třetí haly právě probíhají, ale nejradši bychom inovovali všechny provozy. Vše nás zatím stálo kolem třiceti milionů, ale rekonstrukce se nám prostě zalíbily...“, směje se ředitel.
Správná volba partnera
„Je nesmírně důležité provést rekonstrukci haly komplexně, to znamená včetně podlah, ventilace, způsobu krmení, odklizu kejdy.“ nechává se slyšet ředitel společnosti BD Tech Ing. Jan Kozák. Tato firma, jakožto zástupce Big Dutchman International GmbH v České republice, obstála nejlépe ve výběrovém řízení pro první halu v Mezně a dobrá spolupráce pokračuje.
Od prvního naskladnění – v září 2002 – se ukázalo, že volba technologie byla správná. Za vše mluví trojnásobné snížení ztrát v předvýkrmu. Selata jsou od odstavu do 25 kg ustájena ve skupinových kotcích po třiceti kusech. Na hale je devět oddělení, v každém 16 takovýchto kotců. Hrazení je složeno z univerzálních plastových desek, kovové součásti jsou z nerezové oceli. Podlahu tvoří plastové rošty doplněné vyhřívanou deskou z polymerbetonu, která zajišťuje kontaktní teplo. Každá sekce má vlastní ventilaci řízenou počítačem MC 34 H. Vzduch, jehož teplota se automaticky snižuje v závislosti na stáří selat, je v zimě předehříván teplovodními trubkami, umístěnými ve ventilačních kanálech nad kotci.
Zvítězilo „suché granulované“
„Po dlouhém zvažování zda suché, či mokré krmivo zvítězila na porodnách i odchovnách jednoznačně suchá varianta. Zajišťuje výborný příjem krmiva a neovlivňuje negativně stájové prostředí. Ze suchého se lépe osvědčilo granulované, protože má menší prašnost. Krmiva nakupujeme od čtyřech dodavatelů: ZZN Pelhřimov, Příbram, Kutná Hora a Fremis Čechtice.“ vysvětluje ředitel Limburk. Pro odchovnu se plní do třech sil (starter, ČOS, A1), na které navazuje nezávislý tříliniový rozvod po celé hale. Potrubí, lépe řečeno dopravníky Dry Rapid 850, končí v jednotlivých krmítkách. Byla zvolena samokrmítka Lean Machine s integrovanými napáječkami pro zvlhčování směsi vybavená zásobníkem na 80 litrů. Jeden automat je vhodný až pro 40 zvířat, a je vestavěn do stěny hrazení mezi dvěma kotci a tak umožňuje přístup z obou stran. Krmivo po malých porcích padá po dotyku dávkovače rypákem zvířete do nerezového kulatého žlabu a je zároveň smáčeno. Malé dávky zajišťují delší příjem potravy a menší ztráty. V předvýkrmu se tedy používají tři různé směsi krmiva, aniž by obsluha musela nějak přestavovat přívod nebo krmit směs manuálně, přestože to provedení krmítka umožňuje.
Rekonstrukce porodny probíhala od podzimu 2002. Došlo ke kompletnímu vybourání původních podlah, výměně ustájení, větrání, bylo zavedeno plynové vytápění, prostě vše z gruntu. V květnu bylo naskladněno. Veškerá stájová technologie je opět pod jednou značkou – Big Dutchman. Krmí se suchou směsí, tentokrát přidělovanou BD objemovým dávkovačem. Zásobní nádoba je průhledná, s poměrně velkým vstupním otvorem. Je tedy možné kontrolovat příjem a snadno dávkovat vitaminy a krmné přísady. Hodnotit můžeme už nyní. Po dvou měsících provozu zaznamenali výrazné zvýšení odstavové hmotnosti. Ztráty selat se snížily z 10 % na 5 %.
„Důležité je, aby se lidé věnovali přímo zvířatům, a ne odklizu hnoje, jež zabere u starých technologií většinu času ošetřovatele. V budoucnu bude v chovu limitující zdravotní stav zvířat, a pro ten bylo nyní uděláno maximum. Vše se promítá i do ekonomiky. Produkce z nových hal nebyla ztrátová ani při nedávném propadu cen vepřového“ notují si společně ředitelé Kozák a Limburk. Loučili se s konstatováním, a nechtějí se prý chlubit, že ani jeden z nich lépe provedenou rekonstrukci neviděl.
Lukáš Rytina
foto autor
