Dojicí roboty již nejsou pro české chovatele hudbou budoucnosti. První dva roboty Lely Astronaut E uvedla v listopadu 2003 do provozu akciová společnost Selekta Pacov.
Podle top managera firmy Lely Industries Aart van´t Landa, který byl přítomen na slavnostním předání robotů prvnímu českému zákazníkovi (konalo se 16. prosince v Pacově), není robotizované dojení nový způsob dojení, ale nový způsob managementu farmy. Nizozemská společnost založená před padesáti lety dvěma bratry se původně zabývala výrobou obracečů sena a rozmetadel průmyslových hnojiv. V posledních patnácti letech se střed jejich zájmu přesunul na automatické dojení. Výsledkem je, že dnes na farmách po celém světě dojí více než 2000 robotů s označením Astronaut.
Začínalo se po skupinách
Zkušební provoz robotů začal v Selektě v půli listopadu. Po čtrnáctidenní odborné instalaci strojů do zbrusu nové boxové stáje mohlo začít přivykání zvířat. Roboty jsou umístěny na konci stáje, ta je v půli rozdělena zábranou, takže každý stroj obsluhuje svou skupinu dojnic. Prvních dvakrát dvacet dojnic bylo v podvečer 10. listopadu řádně podojeno ještě ve starém ustájení, označeno respondery a převedeno k robotům, kde strávily noc. Od šesti hodin ráno začali ošetřovatelé „přesvědčovat“ krávy ke vstupu do robota. S prvním kusy byla prý největší práce, ale když už dojnice vidí své kolegyně, následují příkladu a vše jde hladce. Při prvním nastavení dojení bylo třeba provést ruční očistu vemene, pak si rameno robota naskenuje mléčnou žlázu dojnice, při dalším dojení už je vše automatické. Menší nepříjemnosti v počátku dělalo ochlupení vemene, na které reagoval laser vyhledávající struky. Nebylo nic jednoduššího, než vemena oholit. Dojení skončilo okolo jedenácté a to už byla do skupiny přivedena další zvířata podojená ráno ještě klasicky. Po obědě se začala dojit druhá skupina.
Některé krávy mají robota mimořádně rády…
Systém střídání dvou skupin dojnic na každém robotu praktikovali zootechnici dvanáct dnů. Po týdnu začalo do robota chodit asi 50 % krav, po dvanácti dnech obě skupiny spojili. Ošetřovatel musel vyhledat a do robota popohánět pouze několik kusů denně. Některé krávy by naopak navštěvovali robota až příliš často (dostávají příděl koncentrátu), ale stroj je nastaven tak, že nepodojí více než čtyřikrát za den. Podmínka zní: nepodojit znovu krávu dříve než je podojeno 10 % stáda, je zde také minimální čas mezi jednotlivými dojeními. Tato nastavení ale může zootechnik změnit. V průměru se krávy se chodí podojit 2,5krát denně, obrovskou předností je, že o čase a frekvenci si kráva rozhoduje sama, dle svých fyziologických potřeb. Vlivem častějšího dojení by také mělo dojít k nárůstu užitkovosti dojnic. Ředitel Selekty Ing. Josef Diviš jej odhaduje zatím na 3 litry denně, ale v hodnocení nechce předbíhat, protože dojnice prošly určitým stresem z převodu a v době naší návštěvy uběhlo teprve pět týdnů od prvního nádoje.
Ukazují se první přínosy
Podle prvních zkušeností je vhodné převádět na roboty dojnice těsně po otelení, protože krávy ke konci laktace se těžko a pomalu vrací na původní hladinu užitkovosti.
Za největší výhodu považuje ředitel skutečnost, že se mléko získává z každé čtvrti samostatně. Po vydojení čtvrti se zařízení automaticky odpojí od jednotlivých struků a ty nejsou zatěžovány déle než je nutné. Každý struk je analyzován také z hlediska kvality mléka. Pomocí speciálních senzorů je sledována barva mléka (systém MQC – Milk Quality Control), a robot tak dokáže rozpoznat abnormální mléko i kolostrum a oddělit jej mimo mléčné potrubí, rovněž mléko z prvních střiků je separováno.
Před zavedením robota separovali od stejných krav asi 10 % mléka ke zkrmení. „Za tři týdny po rozjetí zkušebního provozu Astronautů nemusíme separovat ani litr,“ nadšeně podotknul ředitel Diviš.
Co se také může přihodit
Když nastane jakákoli změna oproti normálu upozorňuje počítač chovatele např. na mobilní
telefon. S tím je spojená také jedna humorná historka, kterou pacovští nedávno zažili: „Když měl servisní technik téměř vše na robotu vyladěné, chtěli jsme na něm, aby přesměroval chybová hlášení na náš mobilní telefon, který jsme zřídili za tímto účelem,“ vypráví ředitel. „Uběhly dva dny, žádná porucha, nic se nedělo. Když to začalo být všem divné, tu zazvoní telefon. Na druhém konci je paní z Prahy a ptá se: Prosím Vás, můžete mi říct proč mně pořád voláte, že robot nedojí…?“ Hádáte správně – stačilo zaměnit jediné čísílko.
Kontrola užitkovosti
V Pacově je instalována nejnovější řada robotů s označením E neboli Evolution. Stroj má oproti starším modelům redukovanou spotřebu energie (0,25 kWh na jedno dojení), zvýšený výkon a je méně náročný na údržbu. Zařízení shromažďuje a odebírá poměrné vzorky z každého nádoje za 24 hodin. Vzorek je odebrán z měrné nádoby a ve stanoveném pořadí se dávkuje do příslušné odměrné baňky (zařízení má kapacitu 96 těchto baněk). Systém má certifikát pro použití k odběru vzorků analýze při kontrole užitkovosti.
Jeden robot dokáže obsloužit až 70 dojnic. Součásti u kterých se při mnohaletém provozu předpokládá koroze jsou vyrobeny z nerezové oceli a firma také poskytuje na kompresor, vývěvu a motor pět let záruky, na plochu stání a rám dokonce deset let.
Druhé manželství
V české republice roboty Lely Astronaut distribuuje firma AGRO-partner s. r. o. Soběslav, která také zajišťuje servis. Jednatelem je Ing. Vlastimil Havlík, který o sobě prohlašuje, že uzavřel s robotem druhé manželství. Jeho entuziasmus pro věc je znát na první pohled. Když se pak potkal s druhým nadšencem – ředitelem Selekty Pacov Ing. Josefem Divišem, mohl vzniknout první projekt automatického dojení v ČR. Selekta prostřednictvím GE Capital Bank do tohoto projektu investovala něco přes 9 miliónů korun. Není to málo, ředitel věří v úspěch. Podle jeho předběžné kalkulace na deset let je třeba denní produkci zvýšit o 311 litrů denně. Životnost stroje lze však těžko odhadovat, protože tento model funguje teprve krátce.
Nesporným přínosem však je, že český farmář má tuto špičkovou technologii k dispozici a může ji posoudit. Nesčetné množství výstupních dat, které robot poskytuje, zcela jistě pomohou k řešení řady problémů a přispějí k lepší ekonomice chovu dojného skotu. O robota určitě projeví zájem také pracovníci ve výzkumu.
Systém měří průtok mléka v jednotlivých čtvrtích a zajišťuje optimální sejmutí strukového násadce, dále měří tělesnou teplotu, hmotnost dojnic, vyhodnocuje pohybovou aktivitu zvířat, provádí kontrolu užitkovosti a má řadu dalších výstupů, které je možné využít v zootechnické praxi
