Každoročně na výstavě Agrokomplex v Nitře získávají nejlepší exponáty ocenění Zlatým kosákem. V letošním roce si jej v kategorii živočišné výroby odvezlo zemědělské družstvo PD Modrý Dunaj Šamorín za kolekci zvířat plemene charolais a technické zabezpečení výkonu kontroly užitkovosti. K jejich stylové expozici na veletrhu patřila i propagace kvalitního hovězího masa. Družstvo patří mezi velké úspěšné zemědělské podniky na Slovensku. O hospodaření na březích Dunaje u Gabčíkova jsme hovořili s Ing. Štefanem Pomichalem, vedoucím úseku živočišné výroby podniku a předsedou sekce charolais při Svazu chovatelů masných plemen na Slovensku.
Družstvo hospodaří na 3000 ha orné půdy, z toho je 1000 ha pšenice, následují po 400 ha ječmen jarní, kukuřice na zrno a řepka, 300 ha vojtěšky, 350 ha kukuřice na siláž a 150 ha sóji. Hlavní příjmy podniku pocházejí z vlastních jatek, na druhém místě jsou za mléko (roční produkce 4,5 mil. litrů) a velký obrat dělá i vlastní výroba krmiv s roční produkcí 6,8 tisíce tun krmných směsí. Jatky více než polovinu objemu masa prodávají přes výrobky. „Dodáváme menším obchodům, lahůdkám, jídelnám, všem kteří chtějí kvalitní výrobky,“ vysvětluje Štefan Pomichal. Firma má 172 zaměstnanců a družstvo 300 členů. Celkový obrat podniku se pohybuje ročně kolem 300 miliónů slovenských korun.
„S Gabčíkovem jsme se naučili žít“
Podohospodárské družstvo v Šamoríně nese výstižně název Modrý Dunaj. „Šamorín, Dunaj a rybáři- to patří k sobě,“ říká ředitel místního muzea Lajos Bacsi. V poslední době ale ještě musí doplnit o vodní dílo Gabčíkovo. Podniku při jeho výstavbě zůstalo 1400 ha půdy i s nesklizenou úrodou pod vodou. Voda zatopila i farmu v Čiliztove. Vše padlo výstavbě za oběť před sklizní. Nádrž Gabčíkovo je stavěná nad úroveň a vodu tak v ní udržují navršené hráze až do výše 24 metrů. Celé dno proto muselo být vybetonované od Šamorína až po Gabčikovo. Vybudováním nádrže vznikl mezi starým korytem Dunaje a Gabčíkovem ostrov. Na tomto Malém Žitném ostrově má družstvo Šamorín 90 ha půdy a ve Vojke nad Dunajom i stádo masného skotu plemene charolais.
Pokud Šamorínští nemohou využít při cestě přívozu, musí urazit, aby se dostali ke svému stádu do Vojky, celých 44 km. Původně počítali, že pozemky urbariátu na ostrově budou využívat pro pastvu, to však nelze, proto že hraničí mstami se hrázou a tam pást vodohospodářský zákon nepovoluje, a tak na nich pouze pěstují krmení. Ani to však není bez úskalí, oblast se stala cílem rekreantů a ochránit před nimi například porosty kukuřice je nemožné. V srpnu čelili Šamorínští zemědělci další hrozbě – hrozilo úplné zaplavení ostrova, družstevníci již měli přichystané kamióny, aby zachránili včas stádo, protože jediný přístup na ostrov je přes hráz vodního díla, vodu naštěstí původní hráz podél starého koryta Dunaje udržela.
Masný skot na ostrově
Farma na Malém Žitném ostrově je bezesporu pýchou zemědělského podniku. Jde o první uznaný šlechtitelský chov plemene na Slovensku a jediný charolais francouzského typu. Kořeny chovu lze nalézt v sousedním Česku a v Maďarsku – družebním podniku Lajos Mizse. Chov vznikl dovozem 51 březích jalovic z Maďarska v roce 1994. Od založení chovu odchovali okolo 500 telat, vyprodukovali stovky embryí a desítky plemenných býků z vlastní uznané odchovny, kterou družstvo v rámci farmy Vojka provozuje. „Plemeno charolais nás přesvědčilo dobrou mléčností, pokojnou povahou, pravidelnou plodností, vynikajícím zdravím a dlouhověkostí.“ To potvrzuje i Štefan Pomichal skutečností, že z původního dovozu mají ještě v chovu 32 krav (z nich polovinu využívali v embryotransferu). V chovu využívají především inseminaci býky zlepšovateli z Francie v spolupráci s plemenářskou firmou Natural z ČR, například Casoara, Laurela, Exquisa, Ficusa, Impaira nebo Exedena. Mezi býčky jsou velice kvalitní potomci i slavného Agronome. Tři plemeníci působí v přirozené plemenitbě. Jedním z nich je Cika ET, dovezený jako embryo z Francie do Čech, odchovaný v ZEA Staré Hradiště a poté importovaný na Slovensko, který působí v chovu jako desetiletí. V celém stádě mají šamorínští chovatelé prověřenou frekvenci genu pro myostatin.
V současné době chovají 240 kusů masného skotu charolais, 110 plemenic je březích. Pokud jde o výši přírůstku není mezi býčky a jalovičkami podle Štefana Pomichala výrazný rozdíl. Průměrný přírůstek od narození dosahuje 1,1 kg denně. „Po 210 dnech však chceme, aby plemenné jalovičky přirůstaly jen kolem 70 dkg, u býčků je pak přírůstek samozřejmě vyšší – od 210 do 500 dní v průměru kolem 1,40 kg. Nejlepší býček v testu dosáhl 2,4 kg.“ Výše přírůstku u skotu není podle zootechnika ukazatelem, který by vypovídal o kvalitě masa. „Krmit na přírůstky kolem dvou kilogramů je i neekonomické.“
Úspěchy dojného stáda
Úspěšný však není jen chov masných plemen , v družstvu chovají celkem 1500 kusů skotu celkem, z toho je 650 holštýnských dojnic, všechny jsou volně ustájené. Průměrná dosahovaná užitkovost je 7500 kg mléka. I zde je úspěšná spolupráce s českými plemenáři, dcera po mezinárodně prověřeném býkovi Masterovi patřila mezi vítězky výstavy Agrokomplex 2000.
Prasata musí být uniformní
Průměrný stav prasat dosahuje 6500 kusů, z toho je 600 prasnic. Komplex výkrmny na farmě Mliečno je v provozu sedmým rokem, sestává ze šesti sekcí. „Krmíme podle krmné křivky, veškeré krmné směsi sami vyrábíme,“ provádí nás Štefan Pomichal. Podlaha ve stájích je celoroštová, z plastu. Krmí se dvakrát denně, sekce se naskladňují a vyskladňují jednorázově. Okna jsou natřená bíle, kvůli dostatku chládku, ale i světla. Prasata porážejí všechna na vlastních jatkách. Průměrný přírůstek u prasat dosahuje 0,72 kg denně. V C pozici využívají hybridní programové kance (Seghers nebo PIC). Vzor pro šlechtitelské postupy u prasat vidí Štefan Pomichal v drůbežářství. „Musí se jít přes prověřenost potomstva. Našem chovu máme každé prase označené tetováním. Testace tak končí na vlastních jatkách nebo v odchovu.“ Šamorínští spolupracují s genetikami Ing. Karin Tóthovou z Nitry a profesorem Josefem Dvořákem z Brna.
