Být úspěšný v zemědělské výrobě, znamená hlídat každou korunu. Proto není divu, že mnoho zemědělských podniků, především těch se skladovacími kapacitami, nechce utrácet za převozy obilí do velkých výroben krmných směsí a rozhodují se krmné obilí uskladnit doma a směsi si namíchat. Jedním z podniků, kde vyrábějí pro vlastní potřebu je i Zemědělské družstvo Trstenice.
Podnik hospodaří na 2000 ha zemědělské půdy u Litomyšli v nadmořské výšce .460 m. Z této výměry je 1800 ha půdy orné, na které pěstují obilí, řepku, krmné plodiny – kukuřici, vojtěšku, jetel, a speciální plodiny (mák, kmín, hrách, len). Letošní hektarový výnos pšenice dosáhne 6,2 a ječmene 5,4 tuny. V uzavřeném obratu chovají skot (500 dojnic českého strakatého plemene) a prasata (1000 kusů ve výkrmu).
Krmit musí kvalitně
Podnik vlastní sklady na obilí. Do skladu Bios se vejde 300 vagonů, kromě toho mají další kapacity. Proto se rozhodli pro vlastní výrobu krmiv, předcházel mu ekonomický rozbor, který jednoznačně vyzněl ve prospěch vlastní výroby. Vyčíslená úspora dosahuje 600 Kč na tunu. „Uspoříme za nákup obilí, míchání, dopravu a uskladnění. Při výrobě 2000 tun tak jde o úsporu ve výši 1,2 miliónu za rok, což je přesně částka, kolik jsme museli v podniku investovat. Nakupujeme jen doplňková krmiva v Dolním Újezdě, ta dávkujeme v 10 až 15 %“ říká předseda Stanislav Krejsa. „Přidáváme vlastní krmné komponenty – pšenici, ječmen, oves, tritikale, hrách nebo len.“
„Nemáme sušičku, proto musíme obilí sklízet z pole suché,“ říká předseda. Možnost zaplísnění odmítá: „Máme aktivní větrání, sklady jsou dobré.“ „Ekonomiku tvoří úspora nákladů na přepravu, možnost efektivního sestavení receptur a minimalizace nákladů využitím vlastních obilovin, které sníží cenu směsí oproti komerčním“ vysvětluje Karel Šidlo ze společnosti Himel – dodavatele technologie. „Důležitá je i možnost ohlídat si kvalitu. Také jde o bezprostřední ovlivnění organizace výroby a okamžitého řešení potřeb.“
„Kolikrát jsme ani nevěděli, co nám namelou,“ souhlasí předseda. Zpochybňování kvality používaného vlastního obilí naprosto odmítá: „Radši jsme dali dva vagóny ovsa zvěři do lesa, než bych ho dal svým zvířatům. Žádný dobrý hospodář nemůže krmit nekvalitně vlastní zvířata, vždyť by to poznal okamžitě na snížení užitkovosti,“ nechápe.
V Trstěnicích skladují i pšenici pro drůbežářský podnik, jehož jsou akcionáři. „Postupně dodáváme obilí na výrobu. Hledají taky každý halíř,“ dodává Stanislav Krejsa.
Jednoduchá technologie, i bez obsluhy
Pro instalaci výrobny využili budovu stávající posklizňové linky, kde se nacházela i sila na obilí. V bezprostředním sousedství provozu jsou i ostatní skladovací kapacity.
Jde o jednostupňovou šaržovou výrobu s využitím doplňkových krmiv. Suroviny potřebné pro výrobu jsou přisávány do šrotovníku a pneumatickou dopravou jsou dopraveny do vlastního míchacího zařízení o objemu 1 800 kg, které je vertikální a osazené tenzometrickými vahami. Přesnost míchání dosahuje 1 : 10 000. Dávkování doplňkového krmiva je přes váhu do míchačky. Přesnost vážení dosahuje 1 kg. Míchárna je osazená vážícím a dávkovacím počítačem, který automaticky řídí technologický proces.
Počítač si pamatuje 15 receptur sestavených z maximálně 15 surovin. Jde o nejprodávanější typ firmy Himel. Ačkoliv společnost je německá, část technologie už vyrábějí v Česku (elektrorozvaděče, sila, kladívka do šrotovníku). „V Česku a na Slovensku jsme už celkem instalovali více než 250 našich systémů,“ říká Karel Šidlo, „všem zákazníkům můžeme dobře vyhovět, protože sestavy jsou variabilní a stavebnicové.“
Obsluha výroby si zakládá všechny výrobní protokoly, v nich je uveden i čas výroby. Zároveň počítač umožňuje tisk bilance za určité období. Při konstrukci zařízení se dbalo na prvek bezpečnosti, počítač hlídá průběh výroby a zabrání fyzickému poškození. Pokud by došlo k problému jako je nedostatek suroviny, automaticky výrobu zastaví a dokud surovinu obsluha nedoplní, nelze vyrábět. Výroba tak může běžet bez přítomnosti obsluhy, automaticky. „Část našich zákazníků využívá například noční proud,“ říká Karel Šidlo. Ani v Trstěnicích nepotřebovali další zaměstnance. Stíhají to z obsluhy posklizňové linky. „Teď jedem pryč s krmivem, výdej je vypnutý, až se vrátím budu mít vyrobených už dalších 15 q v míchačce,“ potvrzuje skladník.
