Intradermální vakcinace představuje podávání očkovací látky do kůže. Děje se tak buď pomocí injekční jehly nebo tzv. bezjehelným aplikátorem. Bezjehelný aplikátor je v podstatě „vzduchová pistole“, kterou se vpravuje vakcína do kůže tryskou pod vzduchovým přetlakem.
U králíků se dosud uvedené metody může používat při vakcinaci živým virem proti myxomatóze, která je jednou ze dvou nebezpečných virových infekcí králíků. Druhou, neméně nebezpečnou virovou nákazou králíků, představuje hemoragické onemocnění (mor) proti němuž se dosud vakcinuje jen injekčně, a to podkožně nebo nitrosvalově.
Vakcína obsahuje umrtvený virus s přídavkem tzv. adjuvancia, které vylepšuje tvorbu protilátek proti viru. Vzhledem k tomu, že zatím nebyla využita intradermální vakcinace proti moru králíků, ověřovali jsme tuto možnost experimentálně. Vakcínu, kterou jsme připravili v několika variantách, vyvolávala tvorbu specifických protilátek od sedmého dne po aplikaci jedné dávky intradermálně a hladina protilátek zajišťující bezpečnou chráněnost před infekcí byla dosažena čtrnáctého dne po podání. Dynamika tvorby specifických protilátek po intradermální aplikaci byla srovnatelná s tvorbou protilátek po aplikaci podkožně nebo nitrosvalově. Navíc účinný způsob ochrany navozený intradermálním podáním vakcíny ukazuje, že kůže není pouze mechanická bariéra proti infekci, ale orgán, který obsahuje celou řadu obranných mechanismů.
Kompletní popis úspěšného pokusu prováděného týmem Šmíd, Pšikal z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství Brno můžete nalézt v časopisu Veterinářství č.1 letošního roku.
