Povinnost značit mláďata jelenovitých chovaných na farmách do 72 hodin po porodu ušní známkou a do šesti měsíců ode dne narození vymražením identifikačního čísla (výška číslic přitom musí být nejméně 120 mm) platí. Tato tolik kontroverzní opatření ve vyhlášce č. 357 o označování a evidenci, kterou se provádí tzv. plemenářský zákon, zůstala nezměněna. Přes zásadní výhrady Státní veterinární správy ČR (SVS), Ústřední komise pro ochranu zvířat (ÚKOZ) nebo ministerstev zdravotnictví a životního prostředí – a samozřejmě Asociace farmových chovů jelenovitých ČR (AFCHJ).
„Použití fyzikálních termických metod označování zvířat (ať výžehem, nebo vymrazováním) je v rozporu s ustanovením článku 3 Evropské dohody o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely, kterou naše republika přijala“, uvedla mimo jiné ÚKOZ. „Tento způsob není v souladu ani se Směrnicí ES č. 98/ 58 EC.“
Veterináři pokračují ve stejném duchu: „SVS usiluje o harmonizaci s evropskou legislativou a proto považuje přijetí zmíněného způsobu označování za velmi nešťastné. Evropské předpisy takové značení zvěře nepožadují a jsme jediným státem, který tento způsob nařizuje. Přitom není potřebný ani z hlediska SVS.“
Jen poloviční utrpení?
Označování zvířat vymrazením (vyhláška používá termín „vymražení“) neodpovídá podle ÚKOZ a SVS zásadám etologie jelení zvěře a welfare. Proti této metodě hovoří mimo jiné následující faktory: Citelná bolest při obtížném zákroku i po něm. Prakticky nerealizovatelné lokální znecitlivění a na druhé straně pro život zvířete velmi nebezpečná celkové narkóza. Nenávratné poškození růstových vrstev kůže. Nekrotizace tkáně, atd. atd. A především silný stres, začínající už odchytem ani ne půlročních jelenů a daňků. „Z těchto důvodů lze označit zmíněný způsob identifikace za utrpení,“ končí své stanovisko SVS.
AFCHJ použila všechny legální cesty, aby se paragrafy 13 a 15 ve vyhlášce změnily. Kontaktovala tedy i Legislativní radu vlády. Jak ve svém dopisu odpověděl její předseda JUDr. Pavel Rychetský, výsledkem jednání pracovníků Odboru vládní legislativy Úřadu vlády se zástupci ministerstva zemědělství bylo dosažení kompromisního řešení. To spočívá v tom, že číselné označování jelenovitých a muflonů bude prováděno pouze na levé straně zvířete... Dr. Rychetský věří, že toto řešení přispěje ke zmírnění utrpení označované zvěře. „A v tom se tedy zásadně mýlí“, lakonicky komentuje závěr prezident AFCHJ docent Ing. Luděk Bartoš, DrSc.
Instruktáž asi nebude
Podle vyhlášky by měla být do října 2002 označena na farmách jelenovitých veškerá zvířata. Asociace se proto rozhodla zařadit do školení chovatelů (koná se 19.prosince v Praze-Uhříněvsi) praktickou ukázku značení a požádala ředitele odboru zemědělských komodit MZe Ing Stanislava Kozáka o zajištění lektora: „Pro instruktáž bude mít k dispozici šestiměsíčního koloucha, případně daňče, a dospělé zvíře“, napsal Bartoš a poprosil i o současné poskytnutí dalších informací. Kde si mají členové AFCHJ opatřit zařízení na vymražování? Kde a za kolik se dají koupit raznice a kapalný dusík? V jakých nádobách a jak dlouho se dusík uchovává? Je přeprava a manipulace s ním určena nějakými předpisy? Musí značení provádět veterinární lékař nebo nějaká specializovaná firma?
Ředitel Kozák vzápětí doporučil prezidentu Bartošovi přesunout termín školení na příští rok, protože závěr prosince je podle něj „naprosto nevhodný“. Lektora by podle něho měl „pro velké zkušenosti“ zajistit Bartošův zaměstnavatel, tedy Výzkumný ústav živočišné výroby.
Válka o jeleny po poslední krátké přestřelce zkrátka pokračuje. „Ministerstvo zemědělství považuje vymražování jelenovitých za zásadní způsob označování a odmítlo od něj upustit“, sdělil AFCHJ písemně P. Rychetský. „K Vašemu názoru, že vymražování je týráním zvířat, si dovolím pouze podotknout, že člověk při chirurgickém zákroku prováděném po zmražení také není týrán. Sám jsem toto absolvoval několikrát a nepamatuji se, že by šlo o bolestivé úkony,“tvrdí v jedné ze svých odpovědí Bartošovi ředitel Kozák.
