Užitkovost všech klasických hospodářských zvířat se udržuje a vylepšuje šlechtěním. Včela není výjimkou. Česká republika je se svou organizací včelařů na špičkové úrovni a šlechtitelské chovy produkují matky s vyrovnanou vysokou kvalitou. Jednoho z elitních chovatelů jsme navštívili. Pan Jaroslav Sedláček z Příchovic u Přeštic má rozmnožovací chov včely kraňské a je také certifikačním komisařem Českého svazu včelařů.
Pan Sedláček je stejně jako pan Břinek dlouholetý včelař. V roce 1969 vystudoval dvouletou včelařskou školu a od roku 1982 pak sám na ústřední včelařské škole učil. I on postupem času rozšiřoval svá včelstva a k dnešnímu dni se dostal k celkovému počtu 250 ve třech lokalitách. Přes 70 úlů, ve kterých provádí vlastní šlechtění, je umístěno na zahradě za domem, zbytek včel je ve dvou stabilních včelínech mezi poli.
Užitkovost včel udržují rozmnožovací chovy šlechtěním. Tento proces se skládá z několika logických kroků. Nejprve namnožení tetované populace, následuje testování matek a když jsou známy výsledky užitkovosti přichází nekompromisní selekce nevyhovujících typů.
Několikrát ročně se schází čtyřicítka majitelů rozmnožovacích chovů a dohadují se na dalším vývoji a šlechtitelském cíli.
Při šlechtění matky, resp. jejich dcery se hodnotí několik základních užitkových znaků: mírnost, odolnost chladu, čistící pud, sezení na plástu a samozřejmě snůška medu. V odolnosti chladu je zahrnuta časnost výletů ráno, a pozdnost výletů večer. Čistící pud včel podmiňuje náchylnost k většině chorob a škůdců. Silná a čistotná včelstva mohou být do určité míry tolerantní k roztočům. Čistotné včelstvo je těžké, např. i experimentálně, nakazit morem, neboť včely nakažený plod pilně odstraňují.
Inseminace matek
Páření včelí matky s trubci probíhá ve vzduchu při letu a podílí se na něm až dvě desítky trubců. Určení otcovství je tedy obtížné i vzhledem k tomu, že trubci mohou přilétnout z mnohakilometrové vzdálenosti. Pro kvalitní šlechtitelský chov je tedy nezbytná inseminace. Jaroslav Sedláček má inseminační přístroj vlastní výroby. Matka je při zákroku narkotizována oxidem uhličitým. Přístrojem jí chovatel vstříkne sperma od vhodných trubců do spermatéky. Použitím této techniky lze vést přesný rodokmen a plemenářská práce tak stojí na pevných základech. Všechny matky nelze z časových důvodů inseminovat. Proto dobří chovatelé prodávají matky do okolí svých šlechtitelských chovů, aby byla zaručena slušná úroveň přilétávajících trubců.
Šlechtění je boj s časem. Kvalita matek je určována až z užitkovosti včelstva dcery. Protože životnost matky je poměrně omezená (dva, maximálně čtyři produkční roky), je dobré šlechtěná včelstva a matky zbytečně nevyčerpávat, aby v době, kdy lze konečně zhodnotit užitkovost matky, byla ještě naživu. Stává se, že některé kvalitní matky nepředávají své schopnosti na dcery. Tyto jsou vhodné pro produkci trubců.
Testovaná včelstva v chovu pana Sedláčka mají užitkovost v rozmezí 40 až 60 kg medu ročně ve dvou hlavních snůškách. Průměrná užitkovost včelstev v České republice je 13 až 15 kg medu. Mnohem více než rekordů si včelaři cení vyrovnanosti včelstev. Je lepší mít z pěti úlů 50 kg, než z jednoho 100 kg a ze zbylých pouhých 20 kg. A právě k takovéto uniformitě matek výraznou měrou přispívá šlechtění a distribuce plemenných matek z rozmnožovacích chovů.
František Meixner
