Zcela nepochybně patří Francie mezi chovatelsky nejvyspělejší evropské země. Trhem živočišných produktů zde ovšem podobně jako v jiných evropských zemích otřásla nemoc šílených krav. Rapidně snížený zájem spotřebitelů o hovězí maso se otevřel prostor pro jiné druhy masa – vepřového, drůbežího či ryb. Co přinese tato situace francouzským chovatelům prasat jsem se zeptala pana Rémyho Maguera, specialisty na chov a výživu prasat ze společnosti Guyomarc´h.
Můžete říci několik slov o situaci v chovu prasat ve Francii?
V roce 1999 Francie vyprodukovala kolem 27,2 miliónů prasat, což je o 1,2 % více než v roce 1998 a tento počet ji řadí na třetí místo za SRN a Španělsko v produkci prasat v zemích evropské patnáctky. Počet vyprodukovaných prasat stoupal i v loňském roce a lze říci, že po několika minulých letech, kdy byl chov prasat prakticky v krizi, protože nebyl dostatek finančních prostředků pro farmáře, zažívá chov prasat ve Francii skutečný boom. Samozřejmě, že s rostoucím počtem chovaných prasat úzce souvisí i obavy spotřebitelů ze konzumace hovězího masa, způsobené opětovným výskytem BSE u krav. Až 75 % vyprodukovaných prasat pochází z oblasti tzv. Big West – kam patří Bretaň, Normandie apod., tedy oblasti se silnou koncentrací chovů prasat. V této oblasti je i velké množství jatek a zpracovatelských provozů, které v jiných částech Francie nejsou, což do jisté míry brání rozšíření chovů prasat do jiných oblastí. Ale ani na západě nelze počty prasat zvyšovat do nekonečna, protože EU má velmi přísné předpisy týkající se produkce a znečištění fosfáty a nitráty, které se rovněž přísně kontrolují.
Jaké jsou požadavky zpracovatelů na vykrmená prasata a kdo provádí a financuje aparativní klasifikaci prasat na jatkách?
Průměrná porážková hmotnost činí 115 kg v živém a při výkupu prasat na jatkách se využívá samozřejmě systém hodnocení SEUROP. Samotnou aparativní klasifikaci provádí nezávislá organizace, 50 % nákladů platí výkrmce – farmář a 50 % jatka. Novým nařízením pro jatka je ovšem dohledatelnost každého zvíře, tzn., že finální produkt, tedy maso je možné dohledat podle údajů až do chovu, ve kterém byla prasata vykrmována. S tím souvisí i novinka v produkci vepřového masa, a to je tzv. značkové maso (např. pod značkou Porc de Bretagne), které se již více než rok objevuje na trhu. Uvedení značkového vepřového masa na trh předcházela masivní kampaň ve všech sdělovacích prostředcích i v samotných supermarketech a „značka“ deklaruje, že při výkrmu prasat nebyla použita masokostní moučka ani růstové stimulátory. Tato fakta samozřejmě, zvláště v současné době zvyšují poptávku po tomto typu vepřového masa a přibližně 50 % vepřového masa se již vyrábí jako maso značkové.
V souvislosti s výskytem BSE u krav se dostalo opět na pořad jednání používání masokostní moučky ve výživě zvířat. Jaký postoj zaujímáte v této otázce Vy?
Společnost Guyomarc´h samozřejmě masokostní moučku nepoužívá již dlouho ve výživě skotu a od března 1996 ani ve výživě prasat. Masokostní moučka se využívala pouze při výživě drůbeže, ale to jen na žádost chovatele a u výkrmu brojlerů určených na vývoz. U prasat, zvláště u kategorie selat se používala rybí moučka, při jejímž používání byl v pokusu zjištěn vyšší denní přírůstek hmotnosti oproti prasatům krmeným směsí bez přídavku rybí moučky.
Podobná situace je i růstových stimulátorů, kdy intenzívně hledáme způsob nahrazení těchto látek. Používání růstových stimulátorů je totiž především ekonomické, což spočívá zvláště v lepší stravitelnosti krmiva, vyšším zhodnocení energie a lyzinu, ale i v předcházení zdravotním problémům. Lze říci, že jsou-li prasat ve výkrmu vyrovnaná a zdravá není potřeba růstové stimulátory využívat, ale v kategorii selat je to téměř nutností. Krmné směsi je možné acidifikovat, ale to je poměrně finančně náročná procedura. V současné době zkoušíme používat ve výkrmu prasat i při odchovu selat kořeněné rostlinné extrakty.Dosavadní výsledky vykazují průkazný vliv na spotřebu i přírůstek. Domníváme se, že i přes poměrně dobré znalosti těchto aromatických látek, je v této oblasti možný další pokrok a rovněž je třeba neustále sledovat a zvyšovat chutnost krmiv.
Podle jakých norem potřeby živin sestavují odborníci společnosti Guyomarc´h receptury kompletních směsí a jaké směsi se u prasat ve Francii využívají?
Nejprve je potřeba říci, že přibližně 75 % farmářů používá v chovu prasat kompletní krmné směsi, zbylých 25 % farmářů využívá vlastní míchárnu krmiv a nakupuje pouze minerálně – vitamínové směsi. U starterových směsí je situace taková, že přibližně 70 % farmářů odstavuje selata v 28 dnech a 30 % většinou farmářů s velkým počtem chovaných prasat provádí odstav v 21 dnech. V 99 % případů, bez ohledu na termín odstavu, se ovšem používá starter. Toto kompletní krmivo je důležité nejen pro dobrý zdravotní stav selat, lei pro podíl libového masa, což souvisí s tím, že je-li sele dobře a bez problému odchované, tedy má „dobrý základ“ zpravidla se u něj neobjeví v pozdějším věku zdravotní problémy.
Normy potřeby živin se v poslední době mění přibližně každé 2 až 3 roky, což souvisí zvláště s prudkým vývojem genetiky a šlechtění. Výživa tedy musí poměrně pružně reagovat na genetický pokrok a doplňovat ho tak, aby bylo dosaženo co nejvyšší užitkovosti, ovšem pokud možno bez negativních dopadů na zdraví zvířat. Nyslím, že mohu zodpovědně říci, že společnost Guyomarc´h sleduje veškeré nové trendy ve výživě zvířat a snaží se o to, aby její krmné směsi i doplňky umožňovaly farmářům chovat zdravá a dobře prospívající zvířata a docílit optimální ekonomiky chovu.
Děkuji za rozhovor
Dana Večeřová
