Zemědělská akciová společnost Salix hospodaří na Prostějovsku. Chovají holštýnské plemeno z převodného křížení. Dosahují užitkovosti, která překračuje devět tisíc kilogramů mléka. Velkou pozornost tamní zootechnik věnuje výživě. Při dojení dbají na hygienu, což se odráží na špičkové úrovni mléka a zlepšených kvalitativních znacích.
Společnost Salix Morava, a. s., se sídlem v Horních Moštěnicích hospodaří na 4000 ha zemědělské půdy na Přerovsku. V rostlinné výrobě se zaměřili na obilniny – sladovnický ječmen a potravinářskou pšenici. V posledních letech se vrátili i k cukrovce, pěstují mák, pícniny a kukuřici na CCM. V živočišné výrobě kromě skotu mají i stádo 300 prasnic a vykrmují prasata.
Chov skotu postupně soustřeďují do jediného střediska ve Vlkoši. V současné době je na farmě 410 dojnic. Chovají holštýnské plemeno, které pochází z převodného křížení, průměrná užitkovost dosahuje 9152 kg mléka za laktaci s 4,17 % tuku a 3,37 % bílkovin.
Rekonstrukce postupně
S přestavbami na farmě začali v roce 2001, tehdy rekonstruovali na volné ustájení první stáj ze čtyř vazných. V roce 2002 vyrostla nová dojírna, v letech 2003 a 2005 následovaly další přestavby. Systém volných boxových stájí je s rošty a bezstelivový s kejdou. Rošty čistí shrnovací lopata. V boxech jsou matrace německé firmy: „Na nich jsme nešetřili,“ podotkl vedoucí střediska Petr Kubík.
Podnik čeká ještě rekonstrukce porodny a odchovny jalovic, aby byl všechen skot na jednom místě. Velkou pozornost věnovali při přestavbě vzduchotechnice, ve stájích jsou umístěny větráky podle návrhu odborníků, který si nechali v podniku zpracovat. „Dnes je živočišná výroba u nás na výši díky cenám a má zelenou,“ řekl Kubík.
Důraz na krmení
Jednou z priorit v podniku je kvalitní objemné krmení. „Sklizeň si řídím sám,“ potvrzuje vedoucí střediska. Agronomové se podřizují potřebám živočišné výroby, pokud by dodali špatné krmivo, Petr Kubík je nepřijme. „Chyběli by jim příjmy, a to si samozřejmě nemohou dovolit“. Silážní jámy zakrývají dvěma plachtami – transparentní a krycí.. Z objemných krmiv se zaměřili na kukuřičnou siláž, vojtěškovou senáž a seno. Pokud jde o kukuřici, je podle Kubíka sušení drahé, a proto se zaměřili na CCM.
Krmná dávka pro první fázi laktace vypadá následovně: 4,5 kg koncentrovaného krmiva (2,8 kg sóji a 1 kg ječmene). Celková spotřeba jádra tak dosahuje 18 dkg na litr mléka. Zootechnik je spokojen. Cílem je vyprodukovat co nejvíce mléka z objemného krmiva, protože jádro má negativní vliv na zdravotní stav. Doplňková krmiva jak pro skot, tak pro prasata vyrábějí v podniku sami.
Dojnice zasušují 45 dní před otelením a krmí stejnou krmnou dávkou jako pro konec laktace.
Dojení a evidence
V podniku je v provozu tři roky rybinová dojírna WestfaliaSurge pro dvakrát dvanáct dojnic. Krávy na vrcholu laktace dojí čtyřikrát denně a všechny ostatní třikrát. Když začali s dojením čtyřikrát denně, tak se krávy během dvou dnů dostaly z průměru 20 litrů na kus a stádo (tj. včetně zaprahlých) na 22,5 litru, sdělil Kubík.
Dojiči pracují ve třísměnném provozu – dva dojí a jeden nahání do dojírny. Dojírna je vybavena od začátku loňského června systémem čištění airwash, se kterým jsou spokojeni.
Hygiena získávání mléka je na vysoké úrovni, používají jednorázové utěrky na vemena. Zdravotnímu stavu se věnuje péče i z pohledu evidence, každá plemenice má vlastní zdravotní kartu. Evidují veškerá léčiva, o těchto zdravotních datech pak zpracovávají pravidelně přehledy, jejichž součástí jsou i ochranné lhůty. Po otelení rozřazují dojnice až podle výsledků bakteriologických rozborů mléka. „Daří se nám počty somatických buněk snižovat,“ odpovídá Petr Kubík, který tím i vysvětluje, co ho vedlo přihlásit se do soutěže o nejlepší mléčnou farmu, respektive kategorii nejlepší zlepšení kvality mléka.
Na zpracovávání dat využívají plně softwaru dodavatele dojírny Dairy Plan, a sice vždy v nejvyšších verzích. Samozřejmostí je pečlivé ukládání dat do počítače. Aktuálně se v době naší návštěvy chystali využívat software i pro propojení s daty do centrální evidence.
