Investice do nových technologií je pro dosažení vysoké užitkovosti zvířat nevyhnutelná. O tom se přesvědčili i ve společnosti VSV, a. s., která provozuje tři farmy na Hodonínsku. Jejich farma ve Vracově se přitom může pochlubit dvěma novinkami najednou – produkční stájí a dojírnou.
Hlavním zaměřením společnosti VSV, a. s., která vznikla v roce 1997, je produkce mléka a vepřového masa a pěstování zeleniny – cibule a hrášku. Pěstují také klasické tržní plodiny, jako jsou řepka, slunečnice, kukuřice, obilniny plus plodiny, které tvoří krmivovou základnu pro zvířata. Farma obhospodařuje také 74 hektarů vinic. Letos poprvé začali pěstovat kolem 89 hektarů konopí setého na vlákno, které prý působí patřičný rozruch, hlavně mezi mladšími obyvateli obce.
Rozhodli se pro dojnice
Přestože je teď na farmě ve Vracově vybudována nová produkční stáj a dojírna, ještě před několika měsíci stál podnik před rozhodnutím, zda si má chov dojnic vůbec ponechat. Stávající podmínky ustájení už totiž potřebám zvířat nevyhovovaly. „Přemýšleli jsme o tom, jestli máme v chovu dojnic pokračovat. Měli jsme dvě možnosti. Buď bychom chov skotu ve Vracově zrušili, nebo by se pro něj musely vytvořit lepší podmínky ustájení, protože ve vazné stáji už krávy dále být nemohly,“ svěřuje se ekonomický náměstek a místopředseda představenstva farmy Ing. Bořivoj Rektořík. Podnik se nakonec rozhodl chov dojnic zachovat, zrekonstruovat starý seník, postavit novou dojírnu, a vybudovat jímku. K tomu odhodlání přispěl také fakt, že společnost VSV, a. s., provádí na farmě ve Skoronicích odchov býků. „Máme vybudovány stáje, kde vykrmujeme vlastní i nakoupené býky. Kdybychom zrušili chov dojnic, byli bychom plně závislí na nákupu zástavového skotu, což se často finančně nevyplácí, takže je pro nás produkce vlastních býků důležitá,“ vysvětluje.
Rozhodnutí o ponechání chovu skotu ve společnosti padlo v roce 2005 a ve stejném roce se také začala nová produkční stáj budovat. Podle původních plánů měla být stavba dokončena letos v březnu, ale vzhledem ke kruté zimě se musely práce pozastavit. Vše stálo na místě už koncem května a o měsíc později se do stáje převedla i zvířata.
Více pohodlí pro dojnice i zaměstnance
Ing. Rektořík věří, že nové ustájení by se mělo projevit pozitivně jak na zdravotním stavu, tak na užitkovosti krav. „Stáj je velmi prostorná vzdušná, v porovnání s předchozím způsobem ustájení je to pro krávy velká změna, která určitě bude mít dobrý vliv na jejich zdraví i dojivost,“ říká. Doposud krávy dojily průměrně kolem pěti tisíc litrů za laktaci, teď se však počítá s nárůstem užitkovosti.
Produkční kravín je určen pro 224 dojnic, avšak momentálně jej z celkového počtu 198 krav obývá 164 kusů, které jsou ustájeny jen na hluboké podestýlce. Krmná chodba rozděluje stavbu na dvě části, přičemž na každé z nich jsou dvě hnojné chodby. Přísun vzduchu do stáje se reguluje pomocí mechanicky ovládaných protiprůvanových rolet na oknech a plachet na dveřích. Stáj je vybavená vyklápěcími temperovanými napáječkami. Přímo naproti produkční stáji stojí zbrusu nová rybinová dojírna o kapacitě dvakrát osm míst. Jednou z jejích velkých předností je podle Ing. Rektoříka automatický přiháněč krav, který významně usnadňuje dojení. Pracuje se na dvě směny, přičemž na každé jsou dva dojiči a jeden přiháněč.
Investice se zaplatí
Na stavbu stáje i dojírny získal podnik dotační podporu z operačního programu zemědělství, která by měla být proplacena letos na podzim. Celkové náklady na rekonstrukci stáje činily kolem šesti miliónů korun a stavba dojírny přišla na sedm miliónů korun. Farmě bude proplaceno 35 % z přijatelných nákladů obou staveb. Současně se stájí a dojírnou vybudovali na farmě i jímku, na kterou rovněž farma podala žádost o poskytnutí dotační podpory.
Investici farma financovala částečně z vlastních zdrojů a částečně ze dvou úvěrů. Krátkodobý úvěr, který pokryje výši dotace z operačního programu zemědělství, je splatný už v tomto roce. Zbytek pokrývá úvěr dlouhodobý s osmiletou splatností. Na jeho financování se použijí především peníze, které se ušetří na výplatách zaměstnanců. Díky novým technologiím totiž nebude tolik pracovníků potřeba. Časem by jich mělo odejít asi deset, většina z nich půjde přirozeně do důchodu. „Vzhledem k úsporám nákladů na výplaty, dotačnímu titulu a zvýšení užitkovosti nebude naše investice ve ztrátě,“ předpokládá Ing. Rektořík.
Plány s budováním nových staveb tady ale nekončí. Co nejdřív by totiž měl na farmě „vyrůst“ ještě jeden objekt, a to stáj pro suchostojné krávy společně s porodnou a teletníkem. Jak ale Ing. Rektořík poznamenává, to závisí hlavně na tom, jak letos dopadnou sklizně, a kolik peněz bude.
