Seminář, který jeho účastníky uvedl do světa vedlejších produktů a jejich využití ve výživě skotu uspořádala v Plzni společnost Beuker, s. r. o. Od zkušeného výživáře a veterinárního lékaře z Německa Jürgena Rotherta se účastníci dozvěděli, jak je u krav navozen pocit sytosti a proč mláto optimalizuje bachorové funkce.
Jak přítomným vysvětlil Roel van Haeren, ředitel komunikace Duynie Group, z lokální nizozemské firmy se za 50 let od založení vyvinul vedoucí hráč na evropském a světovém trhu vedlejších produktů.
Hlavní ústředí Duynie Group se nachází v Nizozemsku, skupina má dnes jedenáct center po celé Evropě. Duynie Group působí v potravinářském průmyslu (zpracování brambor, výroba cukru, zpracování pšenice, ovoce a zeleniny), v nápojovém průmyslu (pivovary, lihovary) a v biopalivech. Pod skupinu Duynie spadá rovněž firma Beuker, dodavatel vedlejších produktů také v ČR.
Onemocnění jsou způsobena chovatelskými chybami
Ústředním hostem semináře byl dr. Jürgen Rothert, veterinární lékař a zároveň farmář, který díky své firmě Agroprax GmbH provozuje poradenství v asi 450 chovech skotu v Německu. V úvodu představil svou filozofii, kterou je krávy neléčit, ale udržet je zdravé.
„Farmáři nám volají především z důvodů výživy a krmení, reprodukce a zdraví mléčné žlázy. Ale stále větší počet žádá o podporu v managementu. Po navýšení počtu dojnic totiž nestačí, aby práci vykonávali rodinní příslušníci, ale je třeba najmout zaměstnance – a pak to najednou nefunguje. Je třeba systém,“ uvedl přednášející a doplnil, že příčinou onemocnění krav není pouze infekce nebo smůla, onemocnění jsou ve velké míře způsobena chovatelskými chybami.
Kdy má kráva pocit sytosti?
„Jestliže krávy žerou méně, je třeba vědět proč a vyřešit to. Sledujete příjem sušiny v průběhu jednoho týdne u jednotlivých kategorií? Příčinou vzniku subklinických a později i klinických onemocnění je často nižší příjem sušiny, než se předpokládá. Příčin může být řada – od přístupu ke žlabu, přes sociální vlivy po obsah vlákniny a dalších složek v TMR… Velice důležitý aspekt ale je pocit sytosti,“ zdůraznil dr. Rothert a dále vysvětlil, že škrob – například z kukuřičné siláže – je v bachoru fermentován na kyselinu propionovou. Krmné dávky s vysokým podílem rychle fermentovatelných nevláknitých sacharidů vyvolávají nadměrnou produkci kyseliny propionové v bachoru. Kyselina propionová se pohotově vstřebává v játrech již během přijímání krmiva. Produkty oxidace kyseliny propionové vytvářejí signály vyvolávající pocit nasycení a zvíře přestane žrát. Navozením pocitu sytosti dojnice dříve ukončí příjem krmiva.
„Pokud přestane pocit sytosti patřičně limitovat příjem krmiva, tak aby se zabránilo nadbytečné tvorbě fermentačních kyselin, je navozena acidóza. Acidóza ale také navozuje pocit sytosti!“
Pivovarské mláto představuje prevenci acidóz
Praktickou přednášku o zařazení vlhkých krmiv do krmných dávek si připravili Robert van Buuren, manažer výživy Duynie Group a Ing. Radek Pospíšil, obchodní ředitel Beuker ČR. Na úvod zmínili že zajišťovat výživu krav s vedlejšími produkty představuje krmení s minimální uhlíkovou stopou, což je v dnešní době aktuální. Společnost Beuker farmářům zprostředkovává především kukuřičné mláto a pivovarské mláto.
Robert van Buuren potvrdil tvrzení svého předřečníka z Německa, že pivovarské mláto zajišťuje optimální funkce bachoru a představuje prevenci acidóz. Pivovarské mláto, které má např. oproti slámě vysoký obsah proteinu a struktury, prakticky zpomaluje fermentaci krmiva, což předchází acidózám.
Jak udržet optimální funkci bachoru a užitkovost dojnic?„Maximalizujte příjem sušiny, zredukuje negativní vliv rychle fermentovaných cukrů, podpořte přežvykování krav – více slin znamená i více pufru a zabraňte separaci. Připravte kravám chutnou krmnou dávku např. s využitím pivovarského mláta,“ doplňují přednášející.
Seminář byl zakončen společnou prohlídkou Plzeňského Prazdroje a večeří s degustací plzeňského piva.
Podrobněji v Našem chovu 8/2018
