„Přechod na veganství planetě příliš nepomůže,“ tvrdí Frank Mitloehner – univerzitní profesor na UC Davis v Kalifornii a vedoucí výzkumného centra UC Davis CLEAR Center. Další věc, kterou vyvrací je působení přežvýkavců (skotu, ovcí a koz) jako zdrojů skleníkových plynů – i kdyby je člověk nechoval, také to globálním změnám klimatu nezabrání.
Prof. Mitloehner v únoru 2024 navštívil Českou republiku, byl hostem společnosti MTS, spol. s r. o., chovatelských svazů a dalších institucí. Zanechal zde významný vzkaz, který je třeba k nápravě zvráceného myšlení veřejnosti, ale i částí vědecké obce.
FAO publikovala nejnovější situační zprávu, pod názvem Pathway report. Ukazuje formou sloupcových grafů složených z podílu jednotlivých plynů i to, kde chceme být z pohledu emisí v roce 2050, neboli redukční faktory. Změna stravy, tedy omezení mléka, masa, ryb či vajec v lidské stravě, považuje zpráva FAO za méně významné redukční faktory emisí z globálního pohledu. „Znamená to, že teoretický přechod na jiné způsoby stravování sice má efekt, ale velmi malý a není řešením. Je zajímavé, že v médiích často čteme něco jiného,“ podotýká prof. Mitloehner.
„Určitě platí, že každý má mít právo jíst to, pro co se sám rozhodne. Jiná věc je, co to přinese, když se třeba já jako všežravec, rozhodnu být rok veganem. Přinese to asi poněkud abstraktní informaci, že moje uhlíková stopa bude 0,8 ekvivalentu tuny CO2. Je to hodně nebo málo? Na tuto přednášku k vám jsem přiletěl z Kalifornie a uhlíková stopa za tento let, jen za moji osobu, je 1,6 ekvivalentu tuny CO2. Takže roční veganství je 0,8 tuny, let pro jednoho člověka 1,6 tuny. Takže abych odčinil můj let sem, musel bych se stát veganem na dva roky,“ vysvětlil vědec s tím, že veganská strava je věcí volby a přispívá ke snížení uhlíkové stopy, ale ani masivní přechod na ni nepomůže řešit globální změny klimatu.
Jednoznačně největším dílem lidského přispívání k emisím skleníkových plynů je podle Mitloehnera spalování fosilních paliv. Ropa, uhlí, zemní plyn a všechna odvětví, která je spalují. Je to uhlík, který byl uložen pod povrchem země stovky milionů let jako masa z rozkládajících se rostlin, zvířat atd., kdy po jejich smrti došlo k rozkladu a fosilizaci. V rámci rozvoje společnosti jsme začali tento uhlík těžit a spalovat. Produktem spalování jsou plyny, které se shromažďují v atmosféře a brání odrazu slunečních paprsků od povrchu naší planety, a tak dochází k jejímu ohřívání. Při spalování vzniká hlavně CO2. Ten je hlavní součástí lidmi způsobené části klimatických změn.*
Více o problematice najdete na webu Trvale udržitelné zemědělství - TUZ
