Po čtrnáctileté odmlce hostilo výstaviště v rakouském Riedu spolkovou přehlídku plemene fleckvieh, která se zde konala v rámci nejnavštěvovanějšího zemědělského a spotřebitelského veletrhu. Pořadatelé se snažili ukázat chov plemene co nejlépe - tak, aby jeho přehlídka „snesla i mezinárodní světla ramp.“ Účelem bylo také předvést, jakého šlechtitelského pokroku se dosáhlo za 14 let v chovu skotu, proto mnoho pozvánek směřovalo právě za hranice Rakouska. Účast hostů nejen z evropských zemí, ale z Kanady, Austrálie nebo Číny, posunula význam výstavy daleko za rakouské hranice. Pozvání přijal také ministr zemědělství České republiky Jan Fencl.
Fleckvieh rakouskou jedničkou
Výstavu zahájil 4. září spolkový ministr zemědělství Rakouska, který vyzdvihl chov plemene fleckvieh v Rakousku jako národní záležitost a potvrdil význam kombinovaného plemene. Fleckvieh, patřící do skupiny simentálských plemen, právě v Rakousku oproti ostatním evropským zemím tvoří z celkové populace skotu nejvyšší procento. Jeho stav dosahuje 1,736 milionu chovaných kusů, tj. 81,3 % z celkové populace skotu. V kontrole užitkovosti je zařazeno přes 200 000 krav, průměrná užitkovost činí 5751 kg mléka s průměrným obsahem 3,42 % bílkovin a 4,15 % tuku. Už prvotelky nadojily v průměru 5215 kg mléka, 3,41 % bílkovin a 4,15 % tuku. Nový společný šlechtitelský program „Fleckvieh Austria“ má ve svém základu jedno procento matek býků (1500), ty jsou připouštěny 10 až 12 nejlepšími prověřenými plemeníky. Vybraných 150 býčků je zařazováno ročně do testu a lze předpokládat výběr 25 pozitivně prověřených plemeníků. Nový chovný cíl plemene je vyjádřen v ekonomickém indexu GZW (poměr mléko:maso:fitness = 36:19:45). Vysoká hospodářská váha je v něm kladena na znaky fitness, kterými je délka produkčního života, počet somatických buněk, plodnost, průběh telení a perzistence.
Show více než 200 zvířat
Ve dvou kruzích na předvadišti mohli shlédnout návštěvníci z tribuny více než 200 fleckvieh zvířat. Odborná porota je hodnotila a určila vždy v pořadí tři nejlepší ze skupiny. Pozornost přihlížejících přilákali předvedení plemenní býci, ale i skupiny dcer, mezi kterými se prosadili potomci plemeníka Henkla a Resse. Závěr patřil přehlídce odchovu, který byl zcela v režii nejmladší generace – dětí farmářů – budoucnosti rakouského zemědělství.
Napětí vyvrcholilo odpoledne. Vítězové jednotlivých skupin se mezi sebou utkaly, nikoliv již pod širým nebem, ale v aukční hale, kam déšť stovky zájemců zahnal.
Největší přízeň odborné poroty získal plemenný býk EDUOL, narozený 20. 8. 1998, po otci býků dnes již legendárním, EGOLovi. Jeho matka dosáhla průměrné dojivosti během čtyř laktací 11 188 kg se 3,7 % bílkovin.
Další skupinou, která se ucházela o ocenění, byly krávy na první nebo s ukončenou první laktací. V této vyrovnané skupině měli sudí nelehký úkol. Nakonec zvítězila FUTURA, narozená 12. 12. 1997, otelená 19. 3. 2001, po otci MALF, na I. laktaci nadojila 8066 kg mléka se 3,4 % bílkovin. O prvním místě rozhodlo podle komise vynikající utváření vemene a vysoký podíl obsahových složek v mléce. Druhou pozici obsadila KORA, po otci HORWEIN, narozená 16. 6. 1998, otelená 27. 7. 2001, s denním nádojem 36,4 kg a 3,0 % bílkovin.
S největším napětím však bylo očekáváno vyhlášení v kategorii krav na druhé ukončené a vyšší laktaci. Komise posuzovala velmi pečlivě a dlouho (i když nakonec ve výsledku se určitý nacionální prvek objevil). Absolutní jedničkou se stala svěřenkyně velice šťastného chovatele Karla Heindla z Rabensteinu, SILVIA, narozená 18. 10. 1995, po ryze rakouském otci WAX, podle soudců splňovala všechny požadavky pro moderní typ krávy. Na maximální třetí laktaci nadojila 11 527 kg mléka se 3,6 % tuku. V pořadí druhá byla IRENE (II. max. laktace - 11 434 kg mléka, 3,6 % bílkovin) po býkovi DIRKO.
Poslední kategorii krav se čtvrtou a vyšší uzavřenou laktací, potvrzující dlouhodobě vysoký výkon plemene, vyhrála sedmiletá SINA, po otci Zeukar, která i na čtvrté ukončené laktaci nadojila více než 8000 kg mléka.
O tom, že jde především o prestižní záležitost, svědčila výborná připravenost zvířat, včetně úpravy. Obecně se zvířata vyznačovala výbornými končetinami. Posun ve šlechtění byl znát na rozdílu mezi dojnicemi na vyšších laktacích a mladými kategoriemi. Starší byly často hrubší konstituce, naopak mladší zvířata byla typově jemnější s výborně utvářenými vemeny. Mnoho z nich mělo montbeliárdské předky.
Farmáři však mohli také na výstavě nakoupit – a sice v aukci po vyhlášení vítězů, kromě toho měly možnost zúčastnit se tiché aukce nabízených embryí.
Geneticky bezrohá zvířata
Využití nachází plemeno fleckvieh rovněž v systémech krav bez tržní produkce mléka. K vidění byla geneticky bezrohá zvířata, která jsou tímto způsobem využívána. Plemeno nemusí být využíváno v kombinované produkci, ale lze ho využít výlučně na produkci masa. Tento způsob má pozitivní vliv na uvolnění mléčných kvót, zvláště pro menší podniky, jde o alternativu možného nárůstu, aniž by si formy provozů konkurovaly.
Ovce i koně
K Rakousku také patří chov ovcí, proto i ony našly v Riedu své místo. V jejich expozici návštěvníci mohli obdivovat šampiona veletrhu, berana plemene suffolk, narozeného 20. března 2000, který již vážil 147 kg. Ve velkém počtu byla představena zvířata plemene bergschaf. Toto plemeno se využívá pro produkci masných jehňat při meziplemenném křížení s masnými plemeny ovcí.
Velkou pozornost věnovali návštěvníci také koním, kterých zde mohli obdivovat několik desítek.
Masná plemena a odbyt hovězího
V expozici masných plemen byl představen systém chovu Beef-Natur, ten zahrnuje křížení simentálského plemene s masnými plemeny – aberdeen angus a limousine. Je určen pro malé chovatele, kteří mají doma čtyři až pět krav. V systému je nyní zahrnuto 1500 krav. Zvířata jsou porážena ve věku deseti měsíců, podmínkou je alespoň jeden týden nechat jatečné půlky viset kvůli správné fermentaci. Poté je maso baleno, pěti až desetikilové balíčky jsou označeny známkou systému a cena se pohybuje kolem 90 až 100 šilinků za jeden kg.
Názor chovatele charolais
O odbytu hovězího jsme hovořili s chovatelem Gottfriedem Schachingerem, který přivezl na výstavu zvířata plemene charolais. Na rodinné farmě chová 40 krav charolais, které inseminuje zlepšovateli dovezenými z Kanady nebo Francie. Všechny plemenice jsou zařazené v kontrole užitkovosti. „Vyprodukovaná plemenná zvířata prodávám do horských farem na křížení,“ říká Schachinger. „Ta, která se nehodí, vykrmuji do váhy kolem 600 kg.“ Poté jsou porážena na vlastních malých jatkách, kam přijede řezník, a v jatečných půlkách deset dní odvěšena. Zrání ve čtvrtích není v Rakousku povolené. Po rozbourání a vykostění manželka farmáře maso zabalí a větší balíčky s různými druhy masa – beef, barbecue apod. prodávají přímo z farmy. „Podmínkou je podíl maximálně 15 % kostí v balíčku,“ vysvětluje farmář. Cena se pohybuje kolem 85 šilinků za kilogram: „ Je proti obchodu vyšší, tam dosahuje úrovně o 10 šilinků méně, kolem 75.“ Výdělek je dobrý, i když pracný, proto se farmáři podnikající v tomto systému dávají dohromady. I Schachinger spolupracuje s dalšími pěti.
Kvalita masa a označování
O mase se zájemci mohli v Riedu dozvědět podrobnosti v další specializované expozici. Ta propagovala jeho kvalitu z pohledu SEUROP a především prosazovala a seznamovala zájemce se systémem označení a zprůhlednění produkce. Kolekce zvířat představila Osterreichische Rinder Borse, která zaměstnává odborníky aktivní nejen na domácí scéně, ale vstupující také na zahraniční trh. Tato iniciativa trh s hovězím stabilizuje. Na expozici se podílely rovněž svazy BIO Austria, nebo další, disponující značkami kvality. Původ, kvalita, použitá krmiva, zrání masa a způsob zpracování, včetně kontroly, to vše se propagovalo.
Zemědělské stavby
Velké téma včetně předvedení úspěšných projektů se týkalo zemědělských staveb. V pavilonech si mohl každý prohlédnout především stavební technologie vhodné na přestavby starších budov, ať již šlo o izolace nebo zateplení. Předváděny byly rovněž technologie odpovídající podmínkám welfare: iglů pro telata, kotce pro chov telat, roštové kotce vhodné pro výkrm býků, roštové volné stáje.
Inseminační stanice v Riedu
Po večerním uzavření bran veletrhu v Riedu pozvali zástupci tamní inseminační stanice chovatele na přehlídku býků. Jde o nejmodernější stanici v Rakousku, postavenou investicí 70 milionů šilinků s podporou získanou od EU a odpovídající jejím parametrům.
Hlavní slovo při přehlídce měl dr. Josef .Miesenberger. Na předvadiště, zřízené před branami stanice, bylo předvedeno asi 30 býků. V první skupině šlo o mladé plemeníky v testu ve věku od 16 do 20 měsíců. V dalších skupinách se kromě fleckvieh představili plemeníci holštýnští, masných plemen, braunvieh a další. Ročně je v Riedu testováno 60 býků plemene fleckvieh a dalších … ostatních plemen.
To, nač čekali chovatelé především, přišlo až na závěr. Zlatým hřebem přehlídky se stal plemeník Rumba, současná jednička rakouského topu. Rumba je již od srpna loňského roku jedničkou v rakouském žebříčku a své postavení potvrdil i v posledním počítání v srpnu 2001. Díky velice vysoké plemenné hodnotě (GZW 150), absolutní užitkovosti svých dcer kombinované s vysokým procentickým obsahem bílkovin je nejčastěji nasazovaným prověřeným plemeníkem v Rakousku v posledních letech.
