Kolem objektu s chovem hospodářských zvířat se vytváří depozitum prachových částic. Za mezní hranici šíření prachu z objektů chovu zvířat za běžných klimatických podmínek lze považovat vzdálenost 150 až 200 m od stáje.
Spotřeba drůbežího masa zůstává, oproti jiným druhům masa více než 10 let na stabilní úrovni. Například v roce 2015 bylo u nás chováno více než 12 milionů kuřat na výkrm. Je to dáno řadou příznivých faktorů, které chov kuřat podporují. Průměrná roční spotřeba drůbežího masa se v České republice v posledních 12 letech pohybuje okolo 25 kg na osobu za rok.
Velkochovy kuřat
Chovatelé adekvátně reagovali na poptávku po kuřecím mase tím, že zefektivnili chovy s přispěním intenzifikace a šlechtitelské práce. V současnosti se nejvíce využívají dva základní typy chovů. Je to podlahový systém a klecový systém. Oba systémy se využívají pro různé užitkové typy chované drůbeže a jsou vybaveny specifickým technickým a technologickým vybavením. Podlahový systém je nejrozšířenější způsob chovu, využívaný především v chovu brojlerů a kuřic. Je možné tento způsob dále dělit podle využívaného typu podestýlání. Chovy se dělí na chovy na podestýlce a na hluboké podestýlce. Klecový systém umožňuje nejefektivnější využití stájové plochy. Především díky přesně vymezenému prostoru pro jednotlivá zvířata a možnosti klece vrstvit na sebe a využít tak ustájovací objekt nejen v ploše, ale i v prostoru. V současné době jsou povoleny pouze tzv. obohacené klece. Toto obohacení spočívá ve vybavení klecí hnízdy pro snášku, podestýlku na zobání a zařízením na obrušování pařátů.*
Ing. Ivo Celjak, CSc.
BAT Centrum,
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Ing. Petr Zajíček, Ph.D.
Odbor bezpečnosti potravin,
MZe Praha
Článek najdete v únorovém čísle Našeho chovu.
