Vědci z americké soukromé biotechnologické společnost Trans Ova Genetics využili pro zvýšení genetického zisku u jerseyských dojnic všeho, co současná věda chovu skotu nabízí. Úspěšně zkombinovali techniky superovulace, ovum pick-up, in vitro oplození, přenos embryí, genomické analýzy buněk embryí a klonování přenosem jader somatických buněk do jednoho komplexního postupu.
Velogenetika – spojení genomiky s reprodukční biotechnologií
Už počátkem 90. let minulého století byla vytvořena koncepce tzv. velogenetiky („velos“ znamená řecky „rychlý“, jde tedy o jakousi „rychlostní genetiku“), která využívá výhod vyplývajících z funkčního propojení moderních genetických a biotechnologických postupů. Reprodukční biotechnologie zvyšují intenzitu selekce, a to například výrazným zkrácením generačního intervalu. Postupy molekulární genetiky zase dovolují výrazně zvýšit přesnost selekce.
Úskalí genotypizace předimplantačních embryí
Jednou z možností jak dosáhnout efektivního propojení genomiky a reprodukčních biotechnologií, je tvorba embryí in vitro, odběr buněk z předimplantačních vývojových stádií embryí a následná genotypizace a selekce embryí na základě analýz DNA buněk odebraných z embrya. Tento postup však zatím naráží na řadu technických problémů. Odběr jednotlivých buněk z předimplantačního embrya je náročný jak na vybavení, tak i na zkušenost pracovníků, kteří jej provádějí. Zcela limitující faktor však představuje kvalita DNA získaná z embryí. Ta mnohdy neumožní spolehlivé hodnocení všech potřebných sekvencí v genomu na DNA čipu. Další omezení představuje nutnost kryokonzervace embryí před jejich selekcí a případným přenosem, protože analýza genomu embrya si vyžádá určitý čas. Kvalita embryí může kryokonzervací vážně utrpět.
Vědci ze společnosti Trans Ova Genetics nyní v předním vědeckém časopise Scientific Reports představili funkční velogenetický model pro produkci telat s vysokou plemennou hodnotou, který se obejde bez odběru buněk z předimplantačních embryí i kryokonzervace embryí a obchází tak slabé body původní velogenetické koncepce.
Ing. Jan Nevoral, PhD.,
Ing. Tereza Žalmanová, PhD.,
Ing. Kristýna Hošková,
Ing. Kateřina Zámostná,
ČZU Praha,
prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc.,
VÚŽV, v. v. i., Praha
Celý článek najdete v tištěném časopise Náš chov
