Investice do nových technologií v chovech prasat jsou v současné nelehké ekonomické situaci velmi omezené. Světlou výjimkou je společnost Vepaspol Olomouc produkující jatečná prasata s obchodním názvem VEPIG. V podniku s objemem výroby 5 000 t jatečných prasat ročně zrekonstruovali dvě porodny prasnic o celkové kapacitě 504 ustajovacích míst. Ukazuje se, že více než dvacetimilionová investice začíná přinášet své ovoce.
Akciová společnost Vepaspol Olomouc byla založena na sklonku 1992 jako následnická organizace po Společném zemědělském podniku pro živočišnou výrobu Olomouc. Nachází se v regionu Haná na střední Moravě. Společný zemědělský podnik, tehdy se sídlem v Uničově, byl při svém vzniku ustaven jako podnik s úzkou specializací na výrobu vepřového masa a odchov selat. Později začal produkovat plemenné prasničky pro obnovu vlastního stáda prasnic. V současné době je podnik tvořen třemi výrobními závody - výkrmna s kapacitou 10 000 prasat a kancelář vedení společnosti sídlí v obci Paseka, produkční stanice pro odchov selat a plemenných prasniček s kapacitou 6 000 prasat jsou ve Velkém Týnci, největší závod o kapacitě 17 000 prasat všech kategorií sídlí v Dlouhé Loučce. Výroba vepřového masa se realizuje na bázi uzavřeného obratu stáda systémem turnusů. Podnik má jako jeden z mála vlastní plemenný chov s vlastním šlechtěním, zaregistrovaný pod ochranou známkou VEPIG.
Ve společnosti je zaveden a certifikován systém řízení jakosti podle mezinárodní normy ISO 9001. Úspěšně zvládnutou mají i normou ISO 14001. Podnik vyprodukuje 56 000 selat ročně a hospodaří s nákladovostí pod jedno euro na kilogram živé hmotnosti.
Na závodě Dlouhá Loučka, který jsme navštívili, se v minulém roce rozhodli investovat do snížení emisí škodlivin a zlepšení welfare zvířat, samozřejmě také s vidinou lepších výsledků v počtu odstavených selat a zdravotního stavu stáda, což se promítá také do ukazatelů užitkovosti. Za podpory programu Sapard zrekonstruovali dvě porodní haly o šesti sekcích, kdy v každé sekci vzniklo 84 kotců, to znamená celkem 504 ustájovacích míst pro rodicí prasnice se selaty.
Na osazení dvou zrekonstruovaných hal byly použity porodní boxy Case Lactek firmy Itek.
Hlavním prvkem technologie jsou mělké vany z nekorodujícího materiálu umístěné pod každým kotcem prasnice. V této vaně se udržuje určitá hladina technologické vody. Veškeré exkrementy a potravinové zbytky propadávají rošty do této vody. Než stačí proběhnout bakteriální rozklad a uvolnit se nežádoucí plyny, je tato technologická voda odčerpána ze stáje. „V dřívější technologii ošetřovatelky prasnice před porodem myly mimo jejich kotce. Teď naopak šetří vodu tím, že prasnice myjí až na místě stání a odtékající voda částečně naplní vanu pod kotcem,“ vysvětluje Ing. Zdeněk Pavlík, vedoucí závodu Dlouhá Loučka. Aplikace aditivních přípravků pod rošty není potřebná ani žádoucí, což má samozřejmě příznivý vliv na návratnost investice i ekologii chovu. Řídká kejda se z farmy Dlouhá Loučka odvádí do čistírny odpadních vod, kde se aerobně zpracovává. Po oddělení vody se husté kaly skladují v jímkách a posléze se vyváží na pole jako hnojivo.
Plastové rošty nad vanou pod selaty a litinové v místě ustájení prasnice mají odnímatelné příklopy, které umožňují snadné odstranění výkalů. Zápach ze stáje téměř vymizel, a proto jsou limitovány i nároky na potřebu větrání a topení. K výhodám lepšího pohodlí zvířat se tedy přidává i úspora energie za větrání a vytápění. V inovované stáji byl ponechán stávající systém větrání se středovými komíny a novou technologií vyřešen problém průvanu z podroštových prostor. Proudění vzduchu z podlahy zamezuje právě vana pod kotcem. Studený vzduch proniká do budovy spodem, stoupá směrem vzhůru podél zdí a mezi boxy stáje. Při stoupání ke stropu se mísí s teplým vzduchem a na zvířata dopadá vzduch již ohřátý.
Rekonstrukci prováděla firma Alfaagrartechnik Sedlnice a probíhala od listopadu minulého do dubna tohoto roku. Úhyn selat po porodu klesl podle Ing. Pavlíka z původních 12 % na 5 %. Emise amoniaku ve vlastním stání jsou na úrovni 20 % oproti dřívější ustájovací technologii a vyhovují normám zákona o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC). „Doposud se na opravených halách nevyskytly žádné nemoci selat, ale v hodnocení musíme být střídmí, než se stáj, jak se říká zaběhne“, dodává ing. Pavlík.
Celková kapacita poroden v Dlouhé Loučce je 606 míst, z toho je 504 nových. „Až budou všechny porodny tohoto typu, budeme mít aspoň na čas vnitřní pocit spokojenosti,“ řekl manažer jakosti a představitel vedení Ing. Miroslav Grenar. Na otázku jaký je dnes v chovu prasat recept na úspěch ing. Grenar odpověděl: „Je třeba využít koncentrace výroby, která je u nás v podniku nastoupená a vytvářet stále větší celky a prohloubit specializaci.“ Vlastní jatka za výhodu ing. Grenar nepovažuje. „Nemůžeme dělat všechno. Vyrábějme jatečná prasata špičkové kvality a nechme zpracování na zpracovatelích a odbyt na trhu. Jestliže chceme konkurovat, nezbývá snižovat kromě jiných nákladů i režijní náklady v oblasti řízení.“ Teorie je asi taková: „ Cena, spolehlivost, jakost – za přiměřenou cenu obdržet maximum jakosti.“
