Cílem oplocení je vymezit pozemek, na němž se zvířata budou pást. Pro zajištění dostatečného objemu a kvality pastevní píce je však nezbytné dodržovat některé zásady. V rozhovoru s Ing. Radko Loučkou, CSc., z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., se můžete dozvědět, o jaké zásady se jedná a co zahrnují.
Hlavní zásady lze shrnout do čtyř bodů. Za prvé, nejdůležitější je chovatelský cíl, který je ale nutné přizpůsobit místním podmínkám a dalším faktorům, které nelze jen tak zobecňovat. K úspěchu nestačí mít v pořádku všechna potřebná pastevní zařízení, je třeba dobře ovládat techniku hospodaření na pozemcích, kde se ovce pasou, ale také kde se sklízí píce pro zimní období. Zásadou číslo dvě je, že všechny úkony je třeba dělat v pravý čas a důsledně. Je to o systému – aby dobře fungoval, musí každá jeho část v danou chvíli správně plnit svůj účel. Zásada číslo tři spočívá ve sladění množství pastevního porostu s počtem pasených zvířat a vytvoření dostatečné zásoby konzervovaných krmiv pro zimní období. Pasení, pokud je správně organizováno, dobře působí na změny v druhovém složení porostů, podporuje intenzivnější odnožování rostlin a tedy i zahuštění porostu, a poskytuje půdě živiny prostřednictvím výkalů zvířat. Konečně zásada číslo čtyři – O pastevní areál, pastevní porost i o zvířata je nutné se patřičně starat. A nejen to, je třeba o tom vést příslušnou evidenci s důležitými termíny a úkony nejen pro vlastní potřebu, ale i pro státní správu. Každoročně je třeba nahlásit zemědělské agentuře termín zahájení pastvy a od toho dne vést průběžně pastevní deník. Musí v něm být jasně odlišena identifikace jednotlivých skupin společně se pasoucích hospodářských zvířat stejného druhu podle systému LPIS. Zemědělský pozemek využitý v příslušném dni k pastvě se identifikuje číslem z katastru nemovitostí nebo podle zjednodušené evidence, vždy ovšem s odkazem na katastr nemovitostí.
V dubnovém čísle časopisu Náš chov se dočtete například i o tom, jak velkou práci ovčáka zastane jeho pes.
„Bez psa se ovčák sice může obejít, ale pokud ho má, je mu velmi užitečným pomocníkem. Při té příležitosti si dovolím připomenout jedno staré přísloví: Není dobré stádo bez dobrého ovčáka a není dobrý ovčák bez dobrého psa,“ říká ing. Loučka, který si svůj život bez ovcí a psa ani nedokáže představit.*
