Ještě před pětadvaceti roky by jen málokdo uvěřil tomu, že se u nás budou chovat pštrosi jako hospodářská zvířata. Chov těchto největších zástupců ptačí říše se rozšířil z afrického kontinentu, kde vznikly první pštrosí farmy s domestikovanými ptáky, také na další světadíly, včetně USA a Evropy. Dá se tak předpokládat, že zdomácnělého afrického zástupce běžců čeká jiný osud, než jaký potkal již před pár stoletími vyhubené ptačí obry z Madagaskaru.
Africký pštros, který má jako jediný pták na světě pouze dva prsty, byl zdomácněn ve druhé polovině minulého století v Jižní Africe. Od roku 1993 se domestikovaní pštrosi chovají pro maso, kůži a peří také na domácích farmách. Podle posledních údajů z evidence Českého svazu chovatelů pštrosů se u nás v loňském roce chovalo 1596 běžců, z nichž bylo 1328 pštrosů dvouprstých, 210 nanduů a 58 kusů emu. Ze 190 evidovaných chovatelů se však jen pětice z nich zabývá chovem běžců pro komerční účely.
Pštrosí farma Studánka, kterou od roku 2001 v Židovicích u Roudnice nad Labem provozují manželé Lukáš a Eva Krejných, je vzorovým příkladem, jak produkci této u nás této netradiční komodity finalizovat. V areálu rodinné farmy s chovem čtyř set běžců je vybudované zázemí jak pro plemenné ptáky, tak pro odchov a výkrm pštrosat, včetně porážkové kapacity.
Jateční pštrosi se vykrmují do dvanácti měsíců věku, kdy dosahují hmotnosti okolo sta kilogramů. Z jatečného trupu se těží pouze svalovina ze stehen, která se při bourání rozděluje na steakové a gulášové maso a dále na malý a velký filet. Ekonomika chovu pštrosů se dá vylepšit i prodejem kůže, o níž mají zájem výrobci luxusní obuvi, kabelek, tašek, oděvů, peněženek a dalších doplňků. Také peří pštrosů se svou zvláštní strukturou nachází uplatnění v řadě luxusních módních doplňků.V neposlední řadě se dají v kuchyni zhodnotit i pštrosí vejce připravovaná na různé kulinářské způsoby. Asi třímilimetrové skořápky z pštrosích se používají buď celé pro výrobu ozdobných předmětů, nebo jako úlomky, z nichž se dělají třeba doplňky ke šperkům.*
Více se dočtete v říjnovém čísle časopisu Náš chov
