Podobně jako v předchozích letech, byli také na deváté výstavě pro chovatele a pěstitele exotických zvířat a rostlin k vidění velcí i malí papoušci, dále drobní exoti, okrasní bažanti a kachničky, tropické druhy ryb, obojživelníci, plazi a drobní savci. Novinkou letošního ročníku výstavy Exotika bylo uspořádání jednotlivých expozic do ucelených geografických celků, ukazujících na rozmanitost fauny Jižní Ameriky, Afriky, Austrálie a Eurasie.
Faunu třetího největšího světadílu naší planety – Afriky, mohli návštěvníci obdivovat v halách A2 a C. Nejpočetnější byla kolekce ptáků. Z afrických papoušků byli představeni například čtyři z celkem devíti druhů rodu Agapornis, dále i větší papoušci senegalští a konžští, ale i žlutotemenní. Divácky atraktivní byli také středně velcí zoborožci křiklaví či turako Livingstonovo. Říši afrických plazů reprezentovaly želvy ostruhaté, které se hned po želvě obrovské a sloní považují za třetího největšího plaza s tělem chráněným kostěným krunýřem. A zmije gabunská, která s dvoumetrovou délkou a hmotností těla převyšující osm kilogramů patří k nejdelším a nejtěžším jedovatým hadům světa. Ze savců to byly například endemitní poloopice z Madagaskaru – lemurové (vedle nejznámějšího kata i límcový a hnědý), dále surikaty reprezentující malé šelmičky z příbuzenstva promyk a samozřejmě symbol Afriky a král zvířat lev. Respektive bílé lvíče, které na akci pokřtil český filmový a reklamní režisér a herec v jedné osobě Jakub Kohák.
Austrálie
Nejvíce prostoru tradičně dostaly australské druhy řádu Psittaciformes. Z velkých papoušků zde byli kakaduové bílí, žlutočečelatí velcí a žlutočečelatí guinejští. Početná byla i kolekce australských astrildovitých pěvců zahrnujících amady (červenohlavé, tříbarvé a zelenomodré), amadiny (Gouldové, diamantovou), panenky (běloprsé, hnědoprsé), pásovníky (dlouhoocasé, krátkoocasé, škraboškové), zebřičky (šedé a gomorské) a konečně vlastní astrildy (rudobrvé, rudokrké, bělolící, rákosní). Australskou herpetofaunu zastupovala agama vousatá, která dorůstá až do délky 60 cm a v zajetí se dožívá i více než deseti let. Skupinu malých stromových vačnatců reprezentovala vakoveverka létavá, která je běžným obyvatelem lesních teritorií Austrálie.*
Více se dočtete v týdeníku Zemědělec.
