Majitel mléčné farmy ve Finsku si stěžuje: „Velice nás jako producenty mléka poškodilo embargo EU proti Rusku jako následek okupace Krymu. Do té doby byla cena mléka 45 centů, pak, protože jsme ztratili hlavní odbytiště, klesla cena k 35 centům, kde se stále drží.“ Každý den prý končí s činností tři finské farmy.
Více než 180 dojnic plus asi 140 mladých zvířat je na finské poměry velká farma. Aristokrat Jan de la Chapelle, jeho rodina a předkové žijí v oblasti západní Uusimaa již od roku 1816. První zmínky o farmě s názvem Lindö Gård jsou z roku 1380. Farmu obklopují zálivy Baltského moře, voda je brakická a nekvalitní.
Celková rozloha půdy, kterou aktuálně rodina de la Chapelle vlastní, je 2100 ha. Většina je zalesněná (1500 ha), ostatně jako všude ve Finsku. Lesy znamenají pro finské farmáře významný zdroj příjmů. Z ročního obratu 1,5 milionu eur představuje 40 % mléčná produkce, 20 % lesnictví, 15 % business z pronajímání a správy letních sídel (chat), 10 % provozování lovů jelení zvěře a sobů na vlastních pozemcích. Zbylých 10 % zaujímají evropské dotace.
Průměrná produkce holštýnských krav na farmě je 12 000 litrů mléka za rok. Celkové množství vyprodukovaného mléka je asi dva miliony litrů, složky jsou 4,4 % tuku a 3,57 % bílkovin.
Téměř všechna obdělávaná půda slouží potřebám živočišné výroby – na 80 ha se pěstuje ječmen, pšenice a vojtěška. Téměř 140 ha představují trvalé travní porosty. Další část tvoří lomy a skály.
Chod mléčné farmy má na starosti syn farmáře. V roce 2013 došlo k přemístění a úplné modernizaci stájí – nově vznikla dřevostavba s téměř plnou automatizací – tři dojicí roboty značky Lely, automatický přihrnovač krmiva a odkliz hnoje.
„Základem výživy krav je tráva a vojtěška a vlastní obilí. Sóju nepoužíváme. Při konzervaci musíme travní hmotu okyselovat, neboť nemá dostatek zkvasitelných cukrů. Používáme k tomu kyselinu mravenčí. Půda tady je špatná, trápí nás hodně kamenitá pole – můj zlý sen byl, když jsem musel všechny kameny vysbírávat. Poslední dva roky bylo extrémní sucho a horko. Kvalita vody v Baltu je také špatná – poblíž je i tzv. mrtvá zóna, kde není žádný život. Chybí zde kyslík, protože byl spotřebován přemnoženými mikroorganismy, které vznikly vypouštěním látek obsahujících dusík a fosfor. Jde o velké znečištění lidskou činností. V hloubkách mrtvých zón dokáží žít jen metanogenní bakterie produkující metan – skleníkový plyn,“ vysvětlil s povzdechem majitel farmy Lindö Gård.
„Velice nás jako producenty mléka poškodilo embargo EU proti Rusku jako následek okupace Krymu. Do té doby byla cena mléka 45 centů, pak protože jsme ztratili hlavní odbytiště, klesla cena k 35 centům, kde se stále drží,“ hodnotí Jan de la Chapelle, který mléko zpeněžuje přes odbytové družstvo Vallio. Většina z produktů pak končí aktuálně na domácím trhu.*
Foto autor a Cornelia Smet (EU 2019)
