Na tradičním silážním semináři, který se konal 28. února 2017 v hotelu Clarion Congress v Českých Budějovicích a jenž uspořádaly společnosti Hansa obchodní s. r. o. a Mikrop Čebín a. s. pro chovatele i krmiváře byl jedním z přednášejících zahraniční host. Věnoval se problematice výroby konzervovaných krmiv v současném období změn klimatu i možné situaci v budoucnosti.
Gordon Marley z Velké Británie (Technical Support Manager Sill-All) se ve své prezentaci soustředil na výrobu objemných krmiv při změněných klimatických podmínkách. V úvodu řekl, že farmaření v 21. století je umění přicházet o peníze a přitom pracovat 400 hodin měsíčně a vyrábět jídlo pro lidi, kteří si myslí, že se je snažíte zabít. Zemědělce, chovatele zvířat, čeká jak řekl lepší budoucnost, protože s růstem populace poroste poptávka po mase a mléku, přestože zřejmě se změnou klimatu vzrostou i výrobní náklady. Na celém světě výrazněji vzroste poptávka hlavně po hovězím (z 64 milionů tun v roce 2005 na 104 miliony tun v roce 2050), vepřovém a drůbežím mase. Podle předpovědí také poptávka po mléce (r. 2024) značně převýší jeho produkci.
Přednášející dále pokračoval v tom, že se změnou klimatu dochází i ke změně textury půdy, a tedy i fyziologie rostlin a potom i ke změnám odrůdového složení. Rostoucí teplota klimatu mění i parametry vlastního silážování. Epifytní mikroflóra obecně špatně snáší vysoké teploty a k termální smrti např. laktobacilů dochází při 42–45 oC a pokud je, resp. bude průměrná letní teplota např. v ČR kolem 40 oC, dojde při zahřátí siláže o 10 oC k termální smrti epifytní mikroflóry, ale i k problémům s další fermentací siláže. Gordon Marley řekl, že vysoké teploty zabíjí přirozené fermentační bakterie, pomalý pokles pH pak podporuje růst kvasinek a plísní a produkci toxinů, dochází tedy k vysokým ztrátám sušiny s negativním dopadem na užitkovost zvířat. Zjistilo se, že při zkrmování i malého množství znehodnocené siláže dochází k poškození povrchu bachorové stěny, tedy hlavního místa degradace vlákniny. Přednášející dodal, že v České republice budou teploty stoupat (mezi roky 2017–2025 stoupne teplota v Maďarsku z 37 oC na 47 oC, stejně jako v Itálii a dokonce Norsku a podobné teploty lze očekávat i u nás) a mnohé biologické silážní konzervanty nezvládnou horké dny. Zemědělci by si tedy měli pečlivě vybrat ten nejlepší.
Podrobněji v týdeníku Zemědělec a časopisu Krmivářství.
