V poslední době se i na našich polích začíná prosazovat sklizeň píce pomocí technologie shredlage. Speciální sklízecí řezačky jsou osazeny mačkacími válci v angličtině označovanými jako corncracker. Tyto válce zpracovávaná zrna po nařezání rozdrtí. Velikosti částic kukuřičné siláže shredlage jsou tak v odlišných poměrech než u klasické siláže sklizené pomocí standardní řezačky.
Tématu shredlage se na mezinárodní konferenci společnosti Limagrain věnovala Dr. Szilvia Orozsová, ředitelka krmivářské laboratoře a profesorka na Szent István University v Budapešti.
„Siláž vzniklou metodou shredlage můžeme nazvat jako roztrhanou, v anglickém originále název vznikl ze slov shred – roztrhat a lage – silage. Technologie nabízí lepší rozmělnění zrna kukuřice, a tím vyšší stravitelnost škrobu. Dalším přínosem je možnost delší řezanky, její podélné narušení a lepší struktura výsledné hmoty. Při delší řezance kráva déle přežvykuje a vyrábí více mléka. S použitím této technologie je zároveň výrazně omezena možnost acidózy bachoru,“ konstatovala Orozsová.
Jak dodala, u nenadrcených kukuřičných zrn klesá procento stravitelnosti škrobu, což v konečném důsledku může znamenat pro chovatele ztrátu až sto eur na dojnici a rok.
V další části přednášky Dr. Orozsová seznámila přítomné s parametrem CSPS (Corn Silage Processing Score, překládá se jako hodnota zpracování siláže a udává účinnost zpracování zrn jednotlivými typy řezaček). „Tento systém, který měří narušení zrna, vlastně vyjadřuje efektivnost krmiva, jinými slovy množství škrobu dostupného pro bachor. V laboratoři se nejprve prostřednictvím mokré chemické analýzy zjistí obsah škrobu v počátečním vzorku. Následně probíhá test prostřednictvím síta s definovanou velikostí otvorů 4,75 mm. Pokud jsou části menší, jsou využitelné pro bachor krávy, pokud jsou části větší, tak nejsou. Poté se ještě jednou prostřednictvím mokré chemické analýzy změří procentuální obsah škrobu prosetého jemného materiálu (< 4,75 mm). Hodnoty tohoto parametru pod 50 procent jsou přitom neakceptovatelné, mezi 50 a 70 procenty se považují za přiměřené a nad 70 procent se udávají jako optimální.
