V posledních letech se v České republice ročně vyprodukuje až 21 tisíc tun tržních ryb. Mezi chovanými rybami je kapr nekorunovaným králem, jeho podíl tvoří stabilně více než 80 %. Platí za vysoce kvalitní rybu jak na domácím, tak zahraničním trhu.
Z ročně vyprodukovaných více než 18 tisíc tun kapra se polovina uplatní na domácím trhu, zbývající část se vyváží do zahraničí, především do Polska, Německa, Francie, Slovenska, Rakouska a Maďarska.
Pro drtivou většinu z nás je kapr symbolem vánočních svátků. Tradice vánočního kapra však není jen doménou Čech a Moravy, podobně smýšlejí také v Polsku, Maďarsku, Rakousku či v některých spolkových zemích Německa. Zatímco na domácím trhu spotřebitelé kupují kapra nejčastěji v hmotnostním rozmezí mezi 2,5 až 3 kilogramy, například v sousedním Německu upřednostňují lehčí ryby, respektive v hmotnosti okolo 1,5 kilogramu.
Přibližně za měsíc si budeme moci vybírat na štědrovečerní tabuli kapra z kádí, kterého pod ochrannou známkou Český kapr nabízejí členové Rybářského sdružení po celé republice. O tom, že není kapr jako kapr, jste se jistě již sami přesvědčili, ale podrobněji se o tom můžete dočíst i na následujících stránkách, které jsme symbolicky věnovali právě této u nás nejvýznamnější sladkovodní rybě. Dozvíte se například, že u kapra obecného se rozeznávají tři poddruhy (dunajský, amurský a jihoasijský) s více než čtyřiceti plemeny, včetně forem koi, která má na padesát dalších rázů. Současná prošlechtěná plemena kapra se od divokého předka výrazně liší, a to vyšším tvarem těla, ošupením a zbarvením, které je nejvýraznější u okrasných koi kaprů. Domestikace se u kapra projevila také změnami ve fyziologii (delší střevo, menší přední komora plynového měchýře, méně červených krvinek a cév ve svalovině, méně glykogenu v játrech) a částečně i v biologii rozmnožování (jednorázový výtěr při vyšší teplotě), což souvisí se stabilnějšími podmínkami v rybnících.*
Pokud se budete chtít dočíst o kaprovi více, pořiďte si prosincové číslo časopisu Náš chov, které vychází 1. 12. 2016.
