Populaci přeštického černostrakatého plemene tvoří 519 prasnic a bezmála 80 evidovaných kanců deseti genealogických linií kanců, z nichž 61 působí v chovech a 16 je na inseminačních stanicích kanců. Mezi desítku chovatelů, kteří se věnují intenzivnímu šlechtění našeho národního plemene prasat patří i pracoviště Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., v Kostelci nad Orlicí, kde v nukleovém šlechtitelském chovu evidují jednadvacet prasnic a šest kanců.
V rámci letošní bonitace přeštických prasat v Kostelci nad Orlicí, která proběhla 20. září, bylo předvedeno šestnáct plemenic, respektive deset prasnic a šest prasniček.
„Dnešní akce byla po všech stránkách perfektně připravená. Zvířata předvedená ke klasifikaci byla nádherná a ve vynikající kondici, k čemuž chovatelé velkou měrou přispívají i zajištěním podmínek welfare. Jako přes kopírák všechny plemenice splňovaly požadavky na fenotyp, které chceme u přeštických černostrakatých prasat zachovat. Ať už se jedná o výraznou černou kresbu nebo tělesný rámec, ale i sílu kostry, korektní pohybový aparát či utváření mléčné lišty a počet struků. Zatímco na západě Čech chovají převážně přeštíky s těžší hlavou, zde převažují zvířata s lehčí hlavou bez podkrčí. Tato variabilita však v žádném případě není na závadu. V porovnání chovu v Kostelci nad Orlicí s chovy s větším počtem přeštických prasat však vidím rezervy v nižším zabřezávání, které lze očekávat právě u malých skupin zvířat v plemenitbě. To by se ale s ohledem na navýšení početních stavů prasnic mělo pozvolna změnit. Vedle turnusového zapouštění větších skupin je pak výživa druhým z klíčových faktorů, které ovlivňují reprodukční užitkovost prasnic. V této souvislosti je pozitivní navýšení počtu odchovaných selat ve vrhu, a to z loňského průměru 7,3 na 8,8 selete. Chovným cílem je u přeštického plemene dosáhnou deset odchovaných selat ve vrhu, což je při plodnosti a mléčnosti prasnic reálné. O budoucnost přeštických prasat bychom se nemuseli obávat. Také na našem trhu se ze spotřebitelů profiluje stále větší skupina lidí, která upřednostňuje kvalitní maso, mezi něž finalizovaná produkce jatečných přeštíků rozhodně patří,“ zhodnotil na závěr předseda klasifikační komise Ing. Štěpán Homoláč, kterému sekundovaly Ing. Alena Otáhalová s Ing. Ivou Šimáčkovou.*
Více se dočtete v listopadovém čísle časopisu Náš chov
