Pravidelný kongres evropských chovatelů mléčného skotu (EDF) se tetokrát konal ve dnech 27. až 29. června v ČR. Vlastní konference proběhla 27. června v kongresovém centru České zemědělské univerzity. Pro zhruba tři stovky účastníků přednášeli odborníci ze zahraničí i z České republiky.
Při každoroční kongresu EDF se sejde více než 300 členů, partnerů a dalších zájemců, aby diskutovali mezi sebou, vyslechli na plenárním zasedání přednášky zajímavých spíkrů, účastnili se workshopů a dozvědí se o chovu dojnic v hostitelské zemi. Každý kongres EDF je organizován některou z národních poboček.
O zahájení pražské konference se postarali předsedkyně EDF Katrine Lecornu a Josef Diviš, předseda EDF v České republice.
Ing Jiří Šír, náměstek ministra zemědělství pro řízení sekce zemědělských komodit, zahraničních vztahů a ekologického zemědělství, přednášel o vývoji a perspektivě živočišné výroby v České republice. Řekl mimo jiné, že zemědělství se na hrubém národním produktu podílí z 0,91 % a pracuje v něm 2,1 % z celkového počtu zaměstnaných lidí. Stavy dojeného skotu významně klesly, ale užitkovost je na vysoké úrovni (holštýnský skot 9744 l a český strakatý skot 7334 l mléka). V loňském roce bylo u nás 35 mlékáren a deset největších zpracovává 66 % českého mléka. V závěru se přednášející věnoval shrnutí podpor a dotací plynoucích do českého zemědělství a do živočišné výroby.
O benchmarkách EDF a situaci na českých farmách z hlediska nákladů mluvila Steffi Wille-Sonk, projektová manažerka EDF. Organizace analyzuje a porovnává náklady na živočišnou výrobu zhruba 300 mléčných farem v Evropě i jinde. Cílem je si porovnávat a předávat znalostí mezi producenty mléka. Analýza tak pomáhá farmářům odhalit silné a slabé stránky podnikání.
Požadavky na perfektní stáj vhodnou pro komfort dojnic a dobrý management představil Teun Sleurink z poradenské nizozemské firmy Dairytuner B.V. Popsal rozměry stájí, boxových loží a potřebnou plochu krmného stolu. Pro úspěšné stádo je třeba se zaměřit na odchov mladého skotu tak, aby zvířata byla dlouhověká, optimalizovat tranzitní období i krav (monitorovat ketózy, výživu, spotřebu sušiny), udržet laktační den ve stádě průměrně 160–165, hlídat reprodukci, stejně tak, jako efektivitu krmení a počítat si zisk nad náklady krmiva. Je třeba optimalizovat organizaci pro lidi i krávy.
Jak by měl farmář zajistit plnění požadavků na ochranu zvířat a udržitelnost? To je otázka, kterou se ve své přednášce zabýval prof. Dr. Folkhard Isermeyer, prezident Thünen Institute.
Farmáři by se měli společně zaměřit na monitoring mléčných farem, rozvíjet systém silně zaměřený na welfare zvířat, a rozumné schéma, které by zapojilo mléčný skot do politiky snižování emisí skleníkových plynů.
Po každé přednášce probíhala živá diskuse, posluchači mohli své dotazy posílat písemně na webové stránky pomocí mobilních telefonů nebo tabletů.*
Podrobněji v časopisu Náš chov a týdeníku Zemědělec.
