Poslední den měsíce října se sešli chovatelé i veterináři v kulturním domě ve Větrném Jeníkově na konferenci s názvem Objemná krmiva 2019 – klíč ke zdravé produkci mléka. Ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně, MilkProgress poradenstvím, s. r. o., ji uspořádala společnost KWS OSIVA s. r. o.
Jednání konference zahájil Ing. Karel Prokeš, Ph.D., countrymanager a jednatel společnosti KWS Osiva s. r. o. Seznámil posluchače s programem přednášek a věnoval se také historii firmy.
Základy rodinného podniku byly položeny v roce 1856 ve vsi Klein Wanzleben v Magdeburské nížině a do roku 1945 se podnikání dařilo. Na konci druhé světové války se začalo znovu v Einbecku, kam se přemístily rodiny Rabbethgeových a Gieseckeových.
Právě v Einsbackud je dodnes hlavní sídlo KWS.
V roce 1955 rozšířila firma šlechtitelské programy o kukuřici a další plodiny a po roce 1956 KWS zřizuje dceřiné a přidružené společnosti v Evropě i v zámoří. Po roce 1990 se společnost vrací zpět do města Klein Wanzleben. Zrychlují se šlechtitelské pokroky a produkují vylepšené odrůdy. Od roku 1999 se společnost jmenuje KWS SAAT AG.
V současnosti působí KWS SAAT SE & Co. KGaA ve více než 70 zemích světa s přibližně 60 dceřinými a přidruženými podniky. Nejcennější pro rodinný podnik je podnikatelská svoboda a nezávislost.
Prvním přednášejícím byl prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D., z Mendelovy univerzity v Brně. Jeho přednáška se týkala změny klimatu a tomu, že je třeba změnit i přístup k výrobě objemných krmiv. Řekl mimo jiné, že se celá planety otepluje a že za posledních 200 let stoupla teplota o 1 oC. V důsledku toho se srážky rychleji odpařují a kvůli prodloužení vegetačního období a časnějšímu růstu vegetace na jaře v půdě chybí vláha. Dopadem klimatické změny číslo jedna je sucho, objevuje se mírný trend k poklesu biomasy a podle přednášejícího nás čekají nevyrovnané roky.
Prof. Ing. Jiří Skládanka, Ph.D., z Mendelovy univerzity v Brně uvedl příklady plodin, které se dají využít i v době sucha. Popisoval například ovsík vyvýšený, kostřavu rákosovitou, srhu laločnatou, vojtěšku setou a štírovník růžkatý i odrůdu pramedi (jetel prostřední x jetel luční).
Christine Schmidt (KWS SAAT SE & Co. KGaA) popisovala rozdíl mezi kukuřičnou siláží z klasické řezanky a shredlage v krmné dávce dojnic. Řekla, že první zkušenosti farmářů, kteří vyzkoušeli shredlige řezanku, jsou neutrální až pozitivní. Protože shredlage má strukturální efekt, lze uspořit množství krmné slámy.
Po přestávce zahájil blok přednášek Ing. Antonín Lopatář (MilkProgress-poradenství s. r. o.) a mluvil o správné péči o tele tak, aby z něj následně byla vysokoužitková dojnice.
Závěrečnou přednášku si připravil MVDr. Václav Osička (MilkProgress-poradenství s. r. o.) a vysvětloval na příkladu vlastní farmy, jakých chyb se může veterinář a výživář dopustit, a to od výroby objemných krmiv až po výrobu vlastních mléčných výrobků.*
Podrobněji v časopisech Náš chov a Krmivářství a týdeníku Zemědělec.
