Firma Trouw Nutrition Biofaktory s. r. o. uspořádala ve středu 15. listopadu v krásném prostředí Mlýnhotelu ve Vílanci seminář o moderní výživě dojnic. Na seminář přijelo mnoho zájemců z řad krmivářů, zootechniků, soukromých chovatelů i předsedů družstev.
Program semináře zahájil úvodním slovem Ing. Petr Klepač z pořádající firmy Trouw Nutrition Biofaktory s. r. o. První bodem programu byla odborná přednáška MVDr. Petra Urbana (Českomoravská společnost chovatelů, a. s.) zaměřená na využití programu Milk Profit Data pro hodnocení kvality mléka. Řekl, že kvalita mléka českých chovatelů dojnic se za poslední roky zvýšila z pohledu celkového počtu mikroorganismů (průměr za rok 2016 byl 36,9 tis.) i počtu somatických buněk v mléce (poslední průměr 223 000 v ml mléka). V laboratořích ČMSCH (Buštěhrad a Brno-Tuřany) ve vzorcích mléka dále zjišťují inhibiční látky v mléce, bod mrznutí a také obsahy mléčných složek (bílkovin, tuk, laktóza), ale například i obsah močoviny v mléce. Host ze Slovenska Ing. Milan Gallo, Ph.D.,( Addcon SK s. r .o.) se věnoval kvalitě siláží a jejím vlivu na příjem siláží a jejich využití dojnicemi. Řekl mimo jiné, že aerobní nestabilita siláží vede ke zmnožení nežádoucích zárodků kvasinek a bakterií s následným růstem plísní. To potom vede ke snížení příjmu krmiva u dojnic, ke zhoršení jejich imunitního systému a ztrátám organické hmoty a navíc v takové siláži dochází ke ztrátám energie. Travní siláž by měla v závislosti na sušině mít pH maximálně 4,2–4,8 a kukuřičná pH pod 4.
O zásadách výživy dojnic a jejím dopadu na kvalitu mléka přednášel Ing. Martin Harsa (Trouw Nutrition Biofaktory s. r .o.). V souvislosti s optimální bachorovou fermentací mluvil o složení mléka. Uvedl, že zhruba 30–50 % mléčných mastných kyselin pochází ze syntézy ve vemeni a 50 -70 % je extrahováno z krve a obsah bílkovin závisí na aminokyselinovém profilu absorbovatelného proteinu, což ovlivňuje syntézu mikrobiálního proteinu. Nedostatek energie vede k nedostatečné syntéze mikrobiálního proteinu. Výživou lze ovlivnit služební mléka, a to obsah tuku v rozsahu 0,1–1 %, ale odezva na změnu výživy trvá 7–21 dní, u procenta bílkovin to trvá 3–6 týdnů a obsah se dá změnit v rozsahu 0,1–0,4 % a laktóza, minerální látky reagují na zásahy do výživy nepředvídatelně. Dalšími faktory, které ovlivňují mléčnou užitkovost dojnice, jsou stání na sucho, březost, věk dojnice a její tělesná hmotnost roční období a zdravotní stav dojnice. Závěrečnou přednášku fyziologických předpokladů pro využití probiotik a prebiotik ve výživě dojnic si připravil Ing. Vladimír Kron, Ph.D. ( Trouw Nutrition Biofaktory s. r. o.). Popsal například důvody, proč využít kvasinek Sacharomyces cereviviae jako probiotik v případě, že v bachoru je stabilní prostředí, protože jsou citlivé na kolísané pH a obsahu čpavku. Kvasinky se dají použít jako prebiotika. Jsou buď fermentované v anaerobním prostředí, a tak se zpřístupní i složky v buněčné stěně. Nebo se používají kvasinky autolyzované, kdy je obsah buňky zpřístupněn hydrolýzou nebo enzymatickým štěpením.*
Podrobnější informace v týdeníku Zemědělec a časopisu Náš chov.
