Mykotoxiny v potravním řetězci jsou významným rizikem diskutovaným i v institucích EU. Seminář s názvem Mykotoxiny a zemědělská produkce uspořádal 13. března Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.
Téma toxinů, které vylučují do krmiv a potravin mikroskopické houby je ve výrobě potravin a krmiv stále aktuální. Potvrzuje to fakt, že se na brněnském výstavišti sešel plný sál zájemců o toto téma.
Mezi nejčastější mykotoxiny v krmivech patří DON, ZEN, OTA a FUMs a nejčastěji kontaminovanými krmivy jsou kukuřice a siláž. Krmiva jsou extrémně složité komplexní matrice. To nám stěžuje analýzu mykotoxinů v nich. V současné době je velice výhodné používat metodu QuEChERS, která nespotřebovává tolik času a navíc je možné vynechat jeden pracovní úkon.
Diskutovalo se mimo jiné o nálezech významném obsahu mykotoxinů ve výpalcích (DDGS), sladovém květu a při výrobě piva v mlátu a samotném finálním produktu.
V roce 2007 až 2012 zachytila Česká zemědělská a potravinářská inspekce šest případů aflatoxinu v arašídech z Vietnamu a Číny, jeden případ v paraořeších z Bolívie. Tři nevyhovující byly také vzorky mandlí z USA.
V roce 2013 se podařilo zachytit 20 t mandlí u USA plných aflatoxinů, aflatoxiny byly také ve 4 tunách fíků původem z Turecka.
Zajímavé je poznatek, že v ekologicky ošetřovaných porostech je kupodivu mykotoxinů méně než v produktech ošetřovaných konvenčně za použití fungicidů. Důvod je zřejmě ten, že fungicidy stresovaní producenti mykotoxinů vylučují těchto toxinů více, než tam, kde se fungicidy nepoužívají.
Mykotoxiny se v krmivech a surovinách pro výrobu krmiv vyskytují často v kombinacích, které zvyšují toxický účinek na zvířata. Jednotlivé druhy a kategorie hospodářských zvířat reagují na mykotoxiny jiným způsobem. Vyvolávají jim poruchy zažívání, jater, neplodnost a všeobecně snižují užitkovost potravinových zvířat, což je v přímé souvislosti s rentabilitou chovu.
Význam pro zvyšování obsahu mykotoxinů v potravinách a krmivech mají také osevní postupy, které obsahují stále vyšší podíly kukuřice, která se používá mimo jiné také do bioplynových stanic. Důležitým agronomickým opatřením je zapravení posklizňových zbytků do půdy, jinak se pěstitel vystavuje zvýšenému nebezpečí kontaminace následné plodiny.
Seminář měl velký úspěch u a byl zakončen prohlídkou laboratoří ÚKZÚZu.
Nejdůležitější v programu:
· Mykotoxiny v krmivech: Výskyt a možnosti snížení expozice hospodářských zvířat (Prof. Jana Hajšlová Ph.D., VŠCHT, Ústav chemie a analýzy potravin, Praha)
· Aktuální přístupy k analýze širokého spektra mykotoxinů v komplexních matricích (Ing. Milena Zachariášová, Ph.D., VŠCHT, Ústav chemie a analýzy potravin, Praha)
· Výskyt trichotecénov a iných mykotoxínov v obilninách pestovaných v SR (Ing. Jaroslav Remža, Ph.D., ŠVPS SR, Bratislava)
· Identifikace nebezpečí výskytu vláknitých mikroskopických hub (plísní) v potravinách (Doc. MVDr. Vladimír Ostrý, CSc., SZÚ v Praze, Centrum zdraví, výživy a potravin v Brně)
· Mykotoxiny v kontrole potravin ve vazbě na zemědělskou prvovýrobu (Ing. Petr Cuhra, SZPI, Inspektorát v Praze)
· Program zkoušení způsobilosti na mykotoxiny (RNDr. Jiří Zbíral, Ph.D., RNDr. Jaroslava Srnková, ÚKZÚZ)
· Systém kontroly a monitoringu mykotoxinův krmivářské praxi (Ing. Miroslav Florián Ph.D., ÚKZÚZ)
· Výsledky monitoringu mykotoxinů v ÚKZÚZ (Ing. Markéta Pospíchalová, ÚKZÚZ)
Ukázka z přednášky Doc. Vladimíra Ostrého
