Družstvo vlastníků Libeň – Vtelno se rozhodlo pro zachování chovu dojeného skotu i pro masný skot. V těsném sousedství CHKO Kokořínsko chová téměř 200 dojených krav plus odchov, ale také 180 kusů masného skotu plemene charolais. Snahou je optimalizovat náklady na výživu tak, aby stádo bylo zdravé, a příznivě se to projevilo v rentabilitě.
Družstvo vlastníků Libeň – Vtelno se sídlem v Mělnickém Vtelně obdělává celkem 2500 ha zemědělské půdy. Pěstují obilniny včetně sladovnického ječmene, cukrovku, krmné plodiny a řepku. Asi 200 ha tvoří trvalé travní porosty. Pozemky těsně sousedí s hranicemi CHKO Kokořínsko a většina je v ochranných pásmech spodních vod. I to byl jeden z důvodů, proč podnik opustil od pěstování sóji a máku.
Na farmě Střemy, kde se chová dojený a masný skot, nás přivítal předseda představenstva Bohumil Smolík spolu s hlavním zootechnikem Karlem Uhrem. Přijel také poradce na výživu MgA Petr Šafra, takže bylo hodně o čem hovořit: „Chov skotu jsme převzali a bylo otázkou jestli toto odvětví opustit nebo pro to něco udělat. Mléku jsem vždy věřil, ale realita je značně tvrdší. Ale rozhodli jsme se, věřím, že správně, zachovat živočišnou produkci. Dnes podnik chová 193 mléčných krav a asi 70 krav a 90 jalovic v masném programu,“ otevřel rozhovor Bohumil Smolík. „Většina obilí a řepky, které vyprodukujeme, putuje na zahraniční trhy. Mléko od nás vykupuje mlékárna Pragolaktos přes Mlékařské družstvo Česká Lípa a zpracovává se v Praze,“ uvedl dále předseda, který také ocenil solidní systém tvorby ceny a příplatek za mléčné složky. „Po překročení určité hranice mléčných složek jsou příplatky, pokud jsou složky nižší, dochází ke srážkám.“
Stáj je dobrý kompromis
Stáj pochází ještě z dob, kdy ve Střemy byly součástí JZD Řepín. Původně v ní bylo 370 vazných ustajovacích míst. Stáj prodělala zásadní rekonstrukci před 11 lety. Byla převedena na kejdové hospodářství, volné ustájení vystřídalo vazné, krmné pásy nahradil krmný stůl.
„Je třeba říci, že rekonstrukce se povedla. Strop je dostatečně vysoko, stáj má tedy kapacitu, střecha je izolovaná a světla je také na starou stáj poměrně dostatek. Dojírna se nachází po boku stáje. Krávy by měly do dojírny chodit doprava tak, aby nenarážely na nacpaný bachor,“ říká hlavní zootechnik Karel Uher.
Odchov jalovic je situován v bývalé čtyřřadé stáji, která zatím na zásadní rekonstrukci čeká. „Rekonstrukce je v plánu, ale nejdříve je na řadě stavba posklizňové linky a sil na skladování obilí,“ podotýká předseda představenstva.
Dojivost je téměř 9400 kg
Tři produkční skupiny krav se dojí dvakrát denně. Dlouhodobý průměr dojivosti za 23 měsíců je 9285 kg mléka, za poslední rok je průměr 9392 kg, při 4,02 % tuku a 3,30 % bílkovin.
„V současnost je našim cílem udržení dobré ekonomiky chovu. Základem našeho stáda jsou holštýnské plemenice dovezené z Dánska, malý podíl tvoří kříženci s plemenem brown-swiss. Čisté holštýnky se dobře prodávají, loni jsme takto zpeněžili 32 jalovic. Průměrná dojivost ustájených čistých holštýnských krav atakuje na druhé a třetí laktaci deset tisíc, provotelky průměrně produkují 7800 kg,“ vysvětlil Karel Uher.
Petr Šafra: „Tady mne slyší“
„Na farmě ve Střemech působím jako poradce na výživu již podruhé po několikaleté přestávce, kdy zde byl jiný poradce. Myslím, že v současnosti spolu se zootechnikem a veterinářkou Helenou Dvořákovou tvoříme dobrý tým. Nikdo například neřekne, že vše je špatně ve výživě nebo naopak, že za všechno mohou zootechnici. Tady mne slyší. Agronomové nejsou proti zootechnikům – společně optimalizují výběr silážních hybridů, inokulantů i čas sklizně. To vše se pozitivně projevilo na kvalitě objemných krmiv ať už se jedná o obsah kyseliny máselné nebo jejich zaplísnění,“ hodnotí příkladnou spolupráci výživář Petr Šafra ze společnosti VVS Verměřovice. Dostáváme se ke krmné dávce:
Krmná dávka s dostatkem energie
„Vždy se snažím klást důraz na zdravé stádo. Krmná dávka se zásadně nemění, spíše modifikuje. Rozbory se provádějí při každé změně silážní jámy nebo skupiny vaků. Přepočítáváme ji průměrně asi 8x ročně.
V první fázi laktace krávy dostávají glukoplastické látky – energetické doplňky, které podporují gukoneogenezi, tedy tvorbu glukózy v krvi. Součástí této dávky je biskvitová moučka, kyselina palmitová a směs melasy s glycerolem v poměru 1: 1. I ve druhé fázi laktace pokračujeme s melasou a glycerolem, jenom vyřazujeme biskvitovou moučku.
Základ krmné dávky tvoří kukuřičná, vojtěšková a hrachová siláž, pivovarské mláto, cukrovarské řízky, sláma a luční seno. Sláma je významným komponentem – snažím se v průběhu roku stále zařazovat do krmné dávky asi půl kila. Před otelením jsme kravám začali podávat aniontové soli, což zkvalitnilo přípravu na porod. Tím předcházíme mléčné horečce po otelení, zánětům dělohy a zadržení lůžka,“ vysvětluje Petr Šafra.
Zdraví, harmonie, symbióza...
Stádo je co se týče struktury velice zdravé – údaje z počítače hovoří jasně. 27 % je na první laktaci, 33 % na druhé a 40 na třetí a vyšší laktaci. „Po otelení dávám důraz na kvalitní energii tak, aby byla zdravá játra. Ve stádě jsou dvě krávy s dojivostí 67 litrů denně a perzistence laktace je také průměrně vysoká – asi 60 krav dojí nad 30 litrů. Zdraví, harmonie a vzájemná symbióza všech prvků, které ve výsledku tvoří produkty živočišné výroby. To je mým cílem, který se ve Střemech snad i daří,“ dodal Petr Šafra.
Program „Budíky“ motivuje
Farma Střemy se zapojila do programu zvaného budíky, který zpracovává data z kontroly užitkovosti a poskytuje jednoduché a graficky přehledné výstupy. Zahrnuje produkční a reprodukční ukazatele, riziko metabolických poruch (ketózy a acidózy) a sledování vývoje mastitid. „Většina zootechniků se sestavou z KU moc nepracuje. Nechtějí slyšet, co dělají špatně. Je třeba být poctiví sami k sobě – ukazatele jsou neúprosné a nikam se neschováte. Chceme vědět, jak jsme na tom v porovnání s konkurencí,“ komentuje hlavní zootechnik.
Ukazatele za posledních dvanáct měsíců:
Neschopnost zabřeznout je dědivá
Karel Uher: „Z mého pohledu je důležitá péče v tranzitním období – jak z hlediska výživy, tak zajištění vhodného prostředí. Již delší dobu pozoruji v reprodukci zajímavou věc. Když plemenice nechce zabřeznout, většinou nechtěla zabřezávat ani její máma. Schopnost zabřezávání se tedy dědí. Takovou krávu je lépe ze stáda vyřadit, než plýtvat čas a prostředky.
Ve stádě jsou tři skupiny podle užitkovosti. Dojí se dvakrát denně.
Předseda má rád genetiku
„Základ našeho stáda jsme položili v roce 1995, kdy jsme dovezli březí jalovice z Dánského království. Přestože jsme měli zdravotní potvrzení od královského veterináře, spolu s novou genetikou jsme dovezli i paratuberkulózu. Následovalo desetiletí ozdravování jak od PTB, tak rovněž od IBR. Dnes je chov obou těchto nemocí prostý.
Při tvorbě připařovacího plánu stále kladu důraz na nositele složek, jak bílkovin ,tak mléčného tuku. To se promítá do dobré realizační ceny za mléko. Dalším kritériem je dlouhověkost a celkové zdraví. Používáme jak zahraniční býky např. z Nizozemska, Francie, USA a Kanady, tak i české plemeníky s přihlédnutím k SIH. V současné době připařujeme býky: NEA-782 Dobronin Losteden, NEO-252 Bitansho, NEO-395 McFly a další.
V masném programu používáme býky z Francie (např. ZTI-085 Virgil, ZCH-942 Unico), ale také v telaty po českém Romeovi (ZTI-590) jsem spokojen. Osvědčili se nám bezrozí býci, ale s jejich používáním musíme, s ohledem na další vlastnosti, trošku opatrně,“ dodal předseda představenstva Bohumil Smolík.
Videosekvence ukazuje výrobu senáže zabalením balíků do folie.
