Hortobágyská racka, maďarská cápovice či uherská cápová ovce – to jsou jen další zažité názvy pro maďarskou cápovou ovci, neboli racku, která se u nás chová zejména v zoologických zahradách. Zatím ojediněle najdete toto původem maďarské plemeno ovcí, které svým vzezřením připomíná spíše antilopu s vlnou, také v několika málo zájmových chovech. Z hlediska produkce plemenného materiálu je momentálně nejvýznamnější chov Jozefa Kosiny, který na své farmě v Dobříši eviduje bezmála dvě stovky zvířat.
Na úvod je třeba zmínit, že racka je primitivní hrubovlnné nenáročné a konstitučně pevné plemeno ovcí s trojstrannou užitkovostí. Je malého tělesného rámce s hmotností bahnic v rozmezí 45 až 55 kg, avšak berani dosahují až 75 kg. Má smíšenou splývavou vlnu sortimentu E, která je bíle, respektive kávově zlatavě, nebo černě zbarvená. Plemenným znakem racek jsou zejména dlouhé, vztyčené šroubovité rohy, které u původního typu rostou zhruba pod úhlem 45° a zdobí hlavu obojího pohlaví. Zatímco beranům mohou výjimečně dorůstat až do metrové délky, u bahnic jsou zhruba poloviční. Předností maďarského národního plemene ovcí jsou zejména nenáročnost a vynikající aklimatizační schopnosti.
„Rohaté ovce se mi vždycky líbily a maďarské racky mi svým exteriérem doslova učarovaly. Jsem již v důchodu, a tak jsem zamýšlel pořídit stádo do deseti kusů, jak se říká jen tak pro zábavu. Ale abych smysluplně využil obhospodařovanou výměru třiceti hektarů zatravněných pozemků, svůj původní záměr jsem přehodnotil. První racky v počtu pětadvaceti jehnic a berana jsem dovezl z Maďarska v roce 2014. Po nasbírání zkušeností jsem si začal hrát s myšlenkou, že budu produkovat plemenný materiál. A tak jsem předloni pořídil ještě padesát bahnic a berana s potvrzeným původem. Ve snaze založit kvalitní chov racek jezdím do Maďarska a sháním co nejvíce praktických informací, a to nejen co se týká chovu, ale především plemenného standardu. Je důležité, aby u nás zakládané chovy racek, které v zemi původu nazývají podle zbarvení fehér racka nebo fekete racka, tvořila pouze zvířata odpovídajícího exteriéru, “ uvedl Jozef Kosina, jehož chovatelské začátky jsou spojené s chovem a jezděním na koních paint horse a quarter horse v Texasu. A jen tak mimochodem, uvedená plemena koní si dovezl i do Čech, kde v Obořišti u Dobříše založil ranč.
Více se dočtete v zářijovém čísle časopisu Náš chov.*
