Při příležitosti brněnských veletrhů měli včelaři bohatý přednáškový program. Vybíráme část přednášky MVDr. Zdeňka Klímy, která se zabývala "alternativními" možnostmi tlumení varroózy.
MVDr. Zdeněk Klíma, který působí na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně, vysvětlil, že mezi včelstvy jsou veliké rozdíly z hlediska potřeby a četnosti ošetřování proti kleštíkovi včelímu. Šlechtění včelstev na varroatoleranci se v České republice prakticky neprování, výjimkou jsou pouze dva chovatelé.
Hlavní období roku, kdy musíme mít včelstva pod kontrolou, jsou měsíce červen až září. Velmi často však problémům s varroózou, které gradují v srpnu a září, lze účinně předejít jarním ošetřením.
„Jarní ošetření včelstev je naprosto klíčové ošetření za situace, kdy zimu přečkává více samiček kleštíka včelího. Vyšetření zimní měli v nástavkovém úle je velmi špatným nástrojem pro odhad populace kleštíka, která jde ve včelstvu do další sezony. Proto je vždy lepší brát tyto výsledky jen jako orientační a soustředit se na hlavní fázi tlumení varroózy a monitoringu,“ sdělil Klíma.
Pro jarní ošetření kyselinou mravenčí platí zásady:
- odpařovač kyseliny vkládáme vždy do nástavku, kde je plod či nad něj, nepoužíváme odpařování v podmetu, zvláště vysokém, pro zanedbatelnou účinnost;
- je-li odpařovač v nástavku s plodem, máme mezi odpařovačem a prvním plodovým plástem vždy alespoň jeden krycí plást se zásobami;
- očka v nástavku ponecháme uzavřená, česno je možno částečně zúžit podle podmínek (pokud s kyselinou mravenčí začínáte, ponechte česna plně otevřená);
- u slabších včelstev raději nepoužíváme 85% kyselinu mravenčí, jen 65%;
- u velmi slabých včelstev nepoužíváme tyto aplikace v jarním období raději vůbec.
Pro jarní ošetření lze využít tyto odpařovací systémy:
- MiteGone
- Nassenheider
- odpařovače typu Liebig
- deskový odpařovač (houbičku)
- Formidol
- případně jiné typy odpařovačů (FAM suspensor, Lyson atp.)
V ČR nejsou jarní ošetření pomocí odpařovačů kyseliny mravenčí prozatím nijak podporovány z oficiálních míst Státní veterinární správy a Národní referenční laboratoře pro zdraví včel na SVÚ Olomouc. Jako podmínku pro větší podporu je však nutno také vyřešit legálnost použití jiných aplikačních forem kyseliny mravenčí než přípravkem Formidol.
„Myslím si, že je však jen otázkou času, kdy se tyto postupy v rámci integrované ochrany včelstev především pomocí monitoringu a organických kyselin prosadí. Také vzrůstající zájem spotřebitelů o kvalitní včelí produkty bez reziduí syntetických akaricidů tomu napomáhá,“ dodal veterinární lékař, který se jako jeden z mála v ČR zabývá zdravím včel.
Celou metodiku jarního ošetření kyselinou mravenčí publikoval Zdeněk Klíma v časopise Moderní včelař 2/2012.
