Pastva a ochrana přírody ruku v ruce

Podobně jako v oblasti Lüneburgských vřesovišť se vřesové ovce využívají na údržbu specifického rázu krajiny také u nás. Ovčák Václav Kutílek z Hážovic spásá se svým stádem padesáti bahnic základního stáda chráněné lokality Beskyd v okolí Rožnova pod Radhoštěm a napomáhá tak k zachování valašské krajiny.

Pro chovatele ovcí Václava Kutílka z Hážovic se ochrana přírody stala životním posláním, atak spojil chovatelství s údržbou krajiny.
„Začínal jsem s východofrískými ovcemi, které jsem pořídil od místních chovatelů. Přestože jsem snažil chovat uvedené dojné plemeno ovcí spíše extenzivně, to znamená, že jsem s jehnicemi, které jsem zapouštěl až ve druhém roce života, spásal chráněná území Vsetínských vrchů, pro můj hlavní záměr se neosvědčilo. Zvolil jsem proto vřesové ovce, které jsou ideálním plemenem pro extenzivní systém chovu. Nemusíte pořizovat žádné stavby, před nepřízní počasí zvířata ochrání jejich vlna, která jinak nemá prakticky žádné využití. Stačí tak vybudovat na pastvině přístřešky pro zakládání krmení v zimním období. Do hor vyháním ovce asi v polovině května a zpravidla koncem září se vracíme domů. Na lokalitách se zdrojem vody ovce zůstávají na místě, a pokud je ohradník dobře udělaný, ochrání zvířata i před vlky. Zprvu jsem měl na ochranu stáda i psy, ale protože se vyskytlo riziko možného kontaktu s turisty, soustředil jsem pozornost na funkčnost oplůtků. Navíc, kvůli psům jsem musel jezdit ke stádu každý den, zatímco k samotným ovcím stačí po třech čtyřech dnech,“ vysvětlil během našeho rozhovoru absolvent střední zemědělské školy v Čáslavi.*
Více se dočtete v červnovém čísle časopisu Náš chov