Vývoj zemědělství i krajiny je těsně spjat s podnebím. Na našem území jeho změnu dokumentuje nárůst průměrné teploty o jeden stupeň Celsia za posledních dvě stě let. Se zvýšenou teplotou souvisí změny v distribuci srážek, vyšší intenzita výparu nebo výskyt teplých zim. Tématu budoucnosti zemědělství a krajiny se z pohledu bioklimatologa na semináři společnosti BIOFERM CZ věnoval prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D., z Mendelovy univerzity v Brně a Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.
Podnebí není jediný faktor, který určuje krajinu a zemědělskou produkci. Je ale podle přednášejícího velmi významný. „Nejen vyšší teploty, v extrémech až horké vlny, ale především intenzivní sucha stejně jako změny množství a rozdělení srážek společně s narušením zavedených cirkulačních poměrů atmosféry mění nejen naši krajinu, ale i produkční potenciály jednotlivých oblastí. Právě přesný popis vývoje klimatu je přitom klíčem k poznaní dopadů a vytvoření adaptačních strategií,“ uvedl prof. Žalud. Toto téma se podle jeho slov nedá oddělit od tlaku veřejnosti na udržitelné hospodaření. S tím jde ruku v ruce i technologický pokrok a nedostatek pracovních sil v agrárním sektoru. „Proto je nutné najít a aplikovat vyváženost produkčních a mimoprodukčních funkcí zemědělství v nových klimatických podmínkách,“ vyzdvihl přednášející a dodal, že produkční funkce by pro naše odvětví vždy měla zůstat prioritou.
„Do roku 2050 totiž musíme vzhledem k rostoucí populaci zdvojnásobit produkci potravin, nesmí se přitom opomíjet ani jejich kvalita,“ informoval prof. Zdeněk Žalud.
Jak dále sdělil, otepluje se celá planeta, poslední tři roky byly v její měřené historii vůbec nejteplejší. Česká republika má přitom tu nevýhodu, že většina řek z jejího území odtéká do sousedních zemí, proto jsme ve větší míře závislí na srážkách.
V poslední době ubývá tzv. zahradnických dešťů, srážky jsou méně časté, zato intenzivnější. Jsou teplé zimy, v nichž se voda vypařuje rychleji než v případě sněhové pokrývky. Podzemní vody ubývají.
„Navíc máme v atmosféře nejvíc skleníkových plynů za posledních 2,5 milionu let, což přispívá k oteplování planety,“ uvedl řečník.
Výsledkem je prodloužení vegetačního období, změna charakteru výrobních oblastí, častější výskyt chorob a škůdců či eroze, ke které přispívá utuženost půdy. Negativem je také její nadměrná zastavěnost.
„Pomoci zemědělcům může několik webových stránek, kromě známé www.intersucho.cz je to také www.vynosy-plodin.cz, která uvádí velmi přesné odhady výnosů jednotlivých rostlin podle regionů. Od června se plánuje spuštění stránky www.agrorisk.cz,“ komentoval řečník.
