Měli jsme na výběr – buď s chovem dojnic skončit nebo investovat. Jednou z variant byla velká dojírna, která by dokázala zkrátit čas strávený na dojírně. Jsem rád, že mě nakonec přemluvili k dojicímu robotu...
Od roku 1994 do roku 2016 sloužila na farmě Poláčkových šestimístná tandemová dojírna se systémem identifikace. Krmivo bylo mícháno v jednoduchém krmném voze, koncentrát se dávkoval pomocí automatického krmného boxu (tzv. futerboxu). Podle slov farmáře by dojírna možná sloužila dosud, ale v roce 2016 najednou „došli lidi.“ „Na dojírně jsme zaměstnávali jednoho dojiče, naháněče a krmiče. Před několika lety nám zaměstnanci začali odcházet do důchodu a bylo obtížné je nahradit novými,“ postěžoval si Vladimír Poláček. „Co dál? Měli jsme na výběr – buď s chovem dojnic skončit nebo investovat. Jednou z variant byla velká dojírna, která by dokázala zkrátit čas strávený na dojírně. Jsem rád, že mě nakonec přemluvili k dojicímu robotu. Přestože by byla dojírna dobře funkční a méně nákladná, k dojení jsou potřeba pracovní síly a ty jsme neměli,“ konstatuje Vladimír Poláček.
S rozhodnutím Poláčkovi nepospíchali. Nejprve si na zkoušku pořídili automat na napájení mléčných telat. V roce 2016 instalovala společnost DeLaval dojicí robot s řízeným pohybem krav a pastevní brankou. Výhodou farmy bylo to, že dojnice byly již z minulé doby zvyklé využívat automatický krmný box na jádro.
„Naším cílem bylo zachovat, případně navýšit dodávku mléka, a to při snížení počtu zvířat a zachování celodenní pastvy. Přestože to mírně snižuje užitkovost, nechci opustit od pasení produkčního stáda,“ je toho názoru Vladimír Poláček.
Plán přestavby se podařilo realizovat během roku 2016, ovšem za plného provozu. Společně s týmem DeLavalu se farmář rozhodl pro jednosměrný řízený pohyb stáda kombinovaný s využitím pastvy. Přestože se stav snížil na 75 krav, dodávka do mlékárny zůstala po roce provozu dojicího robotu na původních 1500 litrech a majitel očekává i další nárůst v příštích letech. „Asi jeden měsíc trvalo, než si systém jak se říká, sedl. Překvapilo nás, jak rychle dojnice provoz robotu a celý systém branek ve stáji pochopily. Opravdu nemusíme dojnice do robota nahánět,“ pochvaluje si farmář. Průměrný počet podojení na jednu dojnici za den se pohybuje kolem 2,5 až 2,7. Farmář zmínil také význam separační zóny, která je instalována u východu z automatu. Bez té by si provoz také nedokázal představit, neboť prý mnohokrát zažil usilovné nahánění krav kvůli potřebnému veterinárnímu zákroku.
