Tradiční seminář s oficiálním vyhodnocením chovatelského roku spolu s předáním cen nejlepším „holštýnkářům“ se konal 6. a 7. prosince v Seči u Chrudimi. Ústředními tématy byla genomika, dotace, ozdravování od IBR a péče o končetiny.
Tuzemští chovatelé se právem mohou řadit mezi světovou elitu, a jednoduše už umějí „zkrotit a nakrmit“ ten „nadupaný“ genetický materiál. Některým se výborně daří i ve šlechtění, o čemž svědčí i úspěchy českých krav na mezinárodních genomických žebříčcích.
Zajistit kvalitní odborný program pro české chovatele tedy není vůbec jednoduché – nikdo je rohlíkem neopije. Přesto lze konstatovat, že se organizátorům letošní setkání povedlo zajistit velice kvalitní odbornou úroveň semináře.
Signály paznehtů
Ústřední otázkou byly paznehty a péče o ně. Nizozemský veterinář Joep Driessen zaujal svým neobvyklým (až divadelním) vystoupením tak, že v sále byl téměř slyšet spadnout špendlík. „Přitom nepředváděl a neříkal nic nového,“ jak by řekl mnohý chovatel. Jenže ta samá věc podaná z úst dvou různých lidí se může diametrálně lišit. Někteří to prostě umějí prodat. To platí v případě spoluautora knihy Hoof Signals (Signály paznehtů) Joepa Driessena doslova a do písmene. Spolu s druhým specialistou Janem Hulsenem založili poradenskou firmu Vetvice a nyní dělají business po celém světě. Jejich ústřední publikace Cow Signals se prodává již ve 45 zemích včetně ČR a poradenská skupina zaznamenává velký úspěch.
Hlavním motivem Driessenovy přednášky a celého konceptu Cow Signals je pozorování krav. Na základě pozorného pozorování pak přichází správné rozhodnutí a náprava problému. Podobné je to i v případě péče o zdraví končetin skotu. Každá kulhající kráva znamená podle Driessena 265 eur nákladů. Pokud kráva kulhá, dělá ji problém se optimálně nasytit, ztrácí tedy užitkovost, prodlužuje se mezidobí, zkracuje se její „životnost“.
„Největší rizika laminitid jsou kolem porodu, neboť hormony spojené s porodem uvolňují vazy a nejen ty pánevní. Na porodně se tedy doporučuje hluboká podestýlka – tzv. bezstresová zóna. Bezstresové období by mělo být 2 týdny před porodem a min. 2 týdny po porodu. Joep Driessen mimo jiné představil modelové řešení stáje se dvěma roboty pro 150 krav. Společně s firmou Dairy Logix (Jack Rodenburg, Kanada) jí vyvinul kolektiv Vetvice. Je navržena s ohledem na současné poznatky o welfare skotu, 150 dojnic dokáže plně obsloužit jedna pracovní síla za 40 hodin týdně. Informace lze nalézt na www.dairylogix.com a www.vetvice.nl.
„Když budete navrhovat novou stáj, nikdy tam nedávejte tři řady boxových loží, k jednomu krmnému stolu maximálně dvě řady boxů,“ podotknul přednášející.
Zajímavé bylo také video demonstrující, jak se kráva v klidu vyhýbá našlapování na kameny. Pokud je však stádo popoháněno, krávy bezmyšlenkovitě našlapují na ostré hrany kamenů, čímž si poškozují rohovinu paznehtů. „Co z toho vyplývá? Nehoňte krávy, snažte se je lehce vést a motivovat.“
Pokud krávy leží, paznehty jsou uvolněné a v suchu. Doba ležení dojnic se v různých stájích diametrálně liší, optimální doba je 14 hodin denně,“ zaznělo z Driessenových úst.
Přednáška byla doplněna názornými ukázkami a přímým dialogem s posluchači, a to byl jeden z faktorů, který ji také odlišoval od jiných.
Hlavní myšlenky a rady:
MVDr. Ondřej Bečvář, známý český specialista na končetiny skotu, doplnil Holanďana o zkušenosti, které nasbíral při několikaletém pobytu v zámoří. Jeho výzkum je založen na faktu, že by se paznehty při vyrovnaném obrusu a dorůstání nemuseli upravovat vůbec. V USA to prý funguje. Předpokladem je správná výživa, dobrý zdravotní stav a přiměřeně abrazivní (broušeníschopná) podlaha stáje a zřejmě mnoho dalších faktorů, které ještě nejsou plně objasněné. Raději to prosím nezkoušejte.
Dr. Bečvář při své nedávné cestě státy USA navštívil i farmu s 3000 dojnicemi a prý nenašel jedinou kulhavou krávu. Těšme se na jeho reportáž v příštím Našem chovu.
Genomika vládne světu
Doc. Ing. Jiří Motyčka, CSc., ředitel svazu chovatelů holštýnského skotu nastínil dynamický vývoj na trhu s genomickými plemennými hodnotami. Mezinárodní spolupráce se rozvíjí, výměny informací o GePH jsou na denním pořádku. Česká republika investovala do získání co největšího národního referenčního souboru, ČR se zapojuje pro projektu IGENOP (Irsko, Polsko, Švýcarsko, Belgie, Slovinsko, Jihoafrická rep., Japonsko, Izrael). Probíhá výměna informací. Chovatelé potřebují co nejpřesnější informace, měli bychom mít co nejdříve národní výpočet (přepočet) genomické plemenné hodnoty.
Celou prezentaci najdete na www.holstein.cz
Stavy ještě nerostou, naděje tu ale je
Stavy krav v kontrole užitkovosti se pomalu začínají stabilizovat společně s cenou mléka. Přestože byl statisticky vykázán ještě pokles, byl podstatně nižší než v minulosti – u holštýnských krav pouze o 958. Průměrná velikost stáda holštýnského skotu narostla o 15 krav na 239 kusů. Opět nám stoupla užitkovost – v ČR dosahují černostrakaté holštýnské krávy 8 986 kg na normovanou laktaci a přitom poskytují 337 kg tuku a 295 kg bílkovin. Příznivě se vyvíjí mezidobí, které kleslo ze 422 dní (2010) na 419 (2011).
Nejlepší stáje
V závěru prvního dne se přešlo k vyhlášení nejlepších chovů v kontrolním roce 2010/2011. Podle součtu produkce tuku a bílkovin se vyhlašují nejlepší stáje. Nejvyšší užitkovosti dosáhla letos farma Jiřetice manželů Kopeckých na okrese Benešov, kteří potvrdili úspěch z roku 2009. Na této rodinné farmě uzavřelo laktaci 63 krav s průměrnou užitkovostí 11 683 kg mléka při tučnosti 4,12 % a bílkovině 3, 36 %, což představuje hodnotu 875 kg T + B.
Druhé místo obsadil a nejlepší mezi velkokapacitními stájemi (640 uzávěrek) je VKK v Bohdalově na Vysočině (AGRAS, a. s.), kde bylo dosaženo nejvyšší absolutní mléčné užitkovosti 11 948 kg mléka při 640 uzavřených laktacích (průměrná tučnost 3,78 %, obsah bílkovin 3,22 % , hodnota T + B 837 kg.
Třetí místo obsadil Milan Basík ze Zárybničné Lhoty na Táborsku (63 uzavřených laktací) při užitkovosti 11 915 kg mléka a součtem T + B 820 kg.
Nejlepší krávy podle tuku a bílkovin
Svaz vyhlašuje nejlepší krávy na první a druhé a vyšší laktaci podle produkce tuku plus bílkovin. Vítězkou pro tento rok se stala prvotelka 171520-953 ze zemědělské společnosti Ostřetín, a. s., která při užitkovosti 15 361 kg mléka nadojila celkem 1089 kg tuku a bílkovin. Plných 1262 kg tuku a bílkovin dala dojnice na druhé laktaci 144135-972 z podniku Val. ZOD Dr. Zašová, vítězka v kategorii druhých a vyšších laktací. Její obsah tuku v mléce byl 5,23 %.
Stotisícové krávy
Svaz uděluje plakety dlouhověkým dojnicím za překročení hranice 100 000 kg mléka. Zatímco v prvém roce uděloval tyto plakety tři, za rok 2011 se počet cen rozrostl na 66 a celkově dosáhlo k 31. říjnu 2011 užitkovosti 100 000 kg mléka 181 krav.
Jmenujme aspoň první tři letos oceněné stotisícové krávy:
Byly vyhodnoceny také podniky podle celkové průměrné známky za exteriér hodnocených krav.
