Jak porozumět řeči krav? Co nám krávy naznačují, když...? Ing. Tomáš Berka ze společnosti Alltech jako certifikovaný trenér předává zkušenosti teamu nizozemské poradenské společnosti Vetvice založené na pozorování krav. Otcem myšlenky tohoto návratu k přirozenému chování krav a splnění jejich potřeb je Jan Hulsen, autor publikace Cow signals, ze které vychází celé školení.
Jako hostitel jednoho ze školení Cowsignals na farmě se nabídla akciová společnost Dobrosev z Dobronína na Vysočině.
Koncept Cowsignals je založen na splnění šesti základních svobod pro krávy, tzv. Cowsignals diamantu. Diamant má šest stran – voda, světlo, vzduch, odpočinek, prostor, krmivo – šest základních svobodu, stejných svobod, jaké má k dispozici zvíře na pastvině.
Od chovatele se žádá, aby nejprve sledoval, pak myslel (jaké jsou příčiny) a ve třetím kroku jednal – určil, co je potřeba zlepšit a udělal to.
Po krátké teorii Tomáš Berka rozdělil workshop do tří částí.
I. Pozorování stáda jako celku z krmné chodby
Je ve stáji dostatek světla? Je skupina klidná nebo nervózní? Plostávají krávy v průchodech? Je skupina homogenní v barvě a lesku těla? Je vzduch ve stáji čerstvý jako venku? Na tyto a další otázky si nejdříve každý z chovatelů odpověděl sám na papír, pak své pozorování zkonzultoval s trenérem.
II. Pozorování mezi krávami
Účastníci kurzu museli mít věci na převlečení, neboť druhá část je donutila pohybovat se přímo mezi zvířaty. Zde si opět odpovídali na otázky typu: vyskytují se krávy s kožním traumatem? Stojí krávy trvaly všemi čtyřmi na zemi? Výkaly se nachází v méně než 10 % boxů?
III. Pozorování zblízka
Na jedné konkrétní krávě si mohli zúčastnění zkusit vlastní hodnocení jednotlivých zvířat, to znamená bodování výkalů, kondice, stav paznehtů, úroveň hygieny zvířete, popsat dýchání a další vlastnosti, týkající se jednotlivce.
V závěru se všichni opět sešli ve společenské místnosti a vyhodnotili, co je na farmě dobré, co by se dalo zlepšit nebo jaké kritické projevy bylo vidět u krav. Konkrétně v Dobronínském chovu byl hodnocen většinou lidí jako hlavní nedostatek velikost a stavba boxových lož a stájové mikroklima (čistota vzduchu), další slabou stránkou je také méně světla v prostoru ustájení. Jinak lze ale pochválit dokonalý management a vynikající výsledky, které jsou dosahovány ve starších stájových objektech.
Protože Dobrosev se specializuje také na výstavnictví a tedy chov soutěžních zvířat, v závěru se konalo představení nejdůležitějších rodin, které jsou úspěšné na výstavách v tuzemsku i v zahraničí. Jde o rodiny Dobronin Patty red, Dobronin Allicia a Dobronin Marta. Výstavní krávy jsou přitom ustájeny stejně s produkčními.
Doc. Antonín Vinkler, který působí v chovu jako veterinář a specialista na embryotransfer, zdůraznil významnou úlohu reprodukce, protože ta je v knize Cow Signals méně zastoupena a je klíčová. Viz videosekvence.
Každý zootechnik si odvezl poznatek, že se musí ve své stáji také pořádně rozhlédnout, hodnotit, zamyslet se a případné hlavní nedostatky napravit tak, aby to vyhovovalo zvířatům. To bylo hlavním smyslem celé akce.
Dobrosev, a. s. Dobronín chová v současné době 620 holštýnských krav s průměrnou užitkovosti 10 500 kg mléka, produkuje plemenná zvířata s využitím embryotransferu. Od listopadu 2010 zde funguje také bioplynová stanice.
Foto a kamera: Jana Medková
